Škoda, že Havla už lidi neberou vážně
Škoda, že Havla už lidi neberou vážně, kvůli tomu, jak z výše svého piedstalu kázal své moralistní řeči. V rovině zahraničněpolitické vždy zastával zásadní a rozhodné stanovisko a zastává ho i dnes. Rusko svým odporem k radaru amerického protiraketového deštníku zkoušelo, jak moc se ho Češi bojí, řekl Havel. Je to v podstatě totéž, co zde na tomto místě opakujeme do omrzení po celou dobu údajného sporu. Rusové věděli, že tento radar se ho netýká, jeho strategické zájmy neohrožuje, že jeho ofenzivní systémy jsou tak silné, že přes tento radar bez problému projdou. Tato prostá fakta nesčetněkrát potvrdili i naši experti. Radar byl zaměřen výhradně na darebácké státy, které budou zatápět dnešním rozhořčeným zeleným dvacetiletým manifestantů,, až budou zoufalí čtyřicetiletí otcové rodin s malými dětmi, až zase bude hrozit válka. Rusové ho využili jako zkoušky odolnosti Západu a Západ, který má dvě nohy, Evropu stiženou podágrou a Ameriku, kde se střídají silní muži se slabochy. Momentálně je tam u vesla slaboch Obama a ten se Rusům položil pod nohy jako rohožka. Takto prosté to je.

Rusku, které rozhodnutí radar zamítnout přivítalo, podle něj "koule v Brdech", kde měl radar stát, byla v podstatě jedno. "Rusko nás zkouší. Zkouší, jak moc se ho bojíme. Je škoda, že tuto zkoušku nemůžeme absolvovat až do konce," domnívá se Havel. Samozřejmě má pravdu.

A je škoda, že svými postoji ve vnitropolitických otázkách ztratil vliv, jeho slovo není všeobecně bráno vážně.

JAK ŽIVOT JDE: Jak to bylo s Alpha Prime
Onehdy jsem googlil na webu své staré povídky. Vím, že se tam vyskytují všelijaké texty, existuje jedna ruská pirátská stránka s kompletními texty asi tuctu mých knih, sapoň tu kdybych našel, a tak jsem přišel na Alpha Prime.

Je to počítačová hra, kterou vyrobila česká firma Black Element a ven šla před třemi lety. Tenkrát jsem se s nimi dohodl, že ke hře napíšu scénář. Moc mě to lákalo, psal jsem scénáře k televizi, psal jsem rozhlasové hry, psal jsem scénáře k comicsu a proč tedy nezkusit počítačovou hru? Ostatně, první pokus jsem už měl za sebou, napsal jsem námět na hru typu strategie pro jednu firmu v Brně na téma verneovky, viděl jsem i první výtvané návrhy, moc se mi líbily, ale ani nevím, kdy a jak projekt zapadl a pokud nezapadl, šel mimo mě a beze mě.

Takže jsem si vymyslel story o planetě kde se těží nějaký drahý kov, který ale působí na mozek a je z něho šílenství, takže se tam těžit nesmí a planetu hlídaj policajti a náš hrdina se tam dostane - k havířině mám blízko díky Měsíci mého života. Doufal jsem, že to bude hodně příběhová hra, jenže mě z toho vyvedli. Musí to být střílečka, rozhodli. Lidi mají rádi střílečky. No a tak to šlo pořád. Musí to být originální, ale takové, jako je to vždycky. Co hrdina může dělat? No přece to, co mu dovolí engine: to je ta kostra hry, která určuje, co se ve hře děje. Na to se pak nalepí prostředí a panáčkové, ať už hodní nebo zlí. Je to asi tak tvůrčí, jako vyplňovat křížovku.
A to já nerad. Napsal jsem tedy podrobný scénář myslím k prvním třem levelům a šel jsem od toho. Dialogy pak napsala Vilma Kadlečková. Výsledek jsem neviděl, ale Vilma je výborná, určitě to udělala dobře.

Takže po pořádek uvádím úryvek z Bonuswebu, kde seo o hře psalo:

Příběh si bere to nejlepší ze všech béčkových sci-fi filmů a vůbec se nesnaží vypadat za každou cenu originálně. Na jakémsi asteroidu pod názvem Alpha Prime se dle legendy nachází Glomarovo srdce, a především tedy částečky tzv. Hubbardia, což jsou mikročástice artefaktu, které dokáží člověku propůjčit nadpřirozené schopnosti. Stále se ale neví, jesli to nejsou jen ožralé řečičky dělníků, nebo opravdu reálná věc. Vy se vžijete do role inspektora, kterému je to víceméně ukradené, a který jen zapíjí žal z rozchodu. Bruneta, se kterou kdysi spával, však stále zůstává jeho fiktivní kamarádkou a dokonce chodí s vašim bývalým parťákem. Proto nepřekvapí, že se vydá právě za vámi, když její vyvolený skončí v největší díře, kde skončit mohl. A jen náhodou je to přesně to místo, kde dle legendy spočívá Glomarovo srdce. Poté, co se na asteroid vydáte, se do příběhu přimíchají ještě vládní síly, všudypřítomný zmatek a dosti tajemné události a na vás samozřejmě bude vše zase rozmotat a zjistit, co se tu sakra děje.

Takhle nějak to tedy bylo. Už je to vlastně tak dávno, že si ani nepamatuji, zda mi pánové z Blask Ellementu prozradili to sladké tajemství, že je hra podle mého námětu hotova. Takže si teď mohu trochu nostalgicky zavzpomínat nad recenzemi, které hře vytýkají, že je málo originální...