30 let BIS a zbytečné strašáky
Zítra to bude 30 let, kdy vznikla Bezpečnostní informační služba. Z povahy věci samé nemá laik žádnou možnost činnost BIS hodnotit. Tajné služby jsou prostě tajné. Do světel zpravodajských reflektorů se dostala BIS jen v dobách, kdy její činnost sabotoval prezident republiky Miloš Zeman, tehdy hluboce oddaný zájmům Putinova Ruska. Je třeba ocenit premiéry a další vládní činitele z té doby, že bezpečnostní službu podrželi a tlaku z Moskvy se nepodvolili. Michal Koudelka to tenkrát odskákal jen tím, že marně čekal na povýšení do generálské funkce, satisfakce se mu dostalo až od prezidenta Petra Pavla.

Koudelkovi se někdy vyčítá, že se zbytečně medializuje. Na tom opravdu něco je. Tak i k příležitosti výročí BIS dal podnět k tomu, aby v okurkové sezóně se média ozdobila titulky, že svět je ve varu a na hraně globálního střetu. Člověk aby hledal webovku, na které snad nabízí generál Šándor atomové kryty. Že se Rusko rozhodlo vzdát se pokusů stát se normálním hráčem na světovém hřišti, protože na tu hru prostě nemá, to je očividné. Padly iluze a studená válka se obnovuje. Chvála bohu, že jsme tentokrát na té lepší straně plotu a dělejme všechno proto, abychom ho pomohli upevnit. Ovšem podstata studené války, jak jsme ji poznali v minulosti, tkví v tom, že ti kdo ji udržují, mají zájem na tom, aby zůstala studená. Je to hra na nervy, tak si je zbytečně necuchejme. Třeba těmi strašáky, že je globální válka na spadnutí.

Nekoukejte mi do huby
Pořád jedeme s Norou penicilin. Ráno sedíme v obýváku, NOra na svém pelíšku. Ljuba jde zkuchyně a povídá:
"Podívám se jí do huby."
V tu chvíli Nora seskočila z křesílka a běžela se mi schovat pod nohy. Ona rozumí všemu, co se jí týká, potvora jedna!