Čekání na Síkelu
Ursula von der Leyen, která před eurovolbami horovala pro „Real Deal" jako realistický korektiv „Green Dealu", pročež se po volbách nechala znovu instalovat s pomocí zelených, čaruje se sestavováním Evropské komise. Za Česko v ní má zasednout Jozef Síkela.

Normální postup by asi byl takový, že by bylo jasné, jaké posty v komisi jsou a pak by členské země rozhodovaly, jakého nejlepšího odborníka pro ten daný post mají. Takto by to asi chodilo v prosperujícím, k jasnému cíli směřujícím společenství. Evropská unie bohužel z původně dynamického projektu (vzpomínáte, jak to tam vypadalo, když padla železná opona?) se propadá do stagnace. Racionální uvažování nelze očekávat. Takže nevíme, jaké komisariáty von der Leyen chystá a jaký připadne našemu kandidátovi.

Situaci nelze přirovnat k tajuplné volbě papeže, kdy katolický svět bez dechu čeká, kdy z komínku začne stoupat bílý dým. Ve Vatikánu aspoň víme, že se volí papež, tady nevíme, kdo se volí na co. Insideři a zasvěcenci krouží kuloáry a referují a vyvracejí to, co bylo včera sděleno. Ministr pro evropské záležitosti (ano, máme takového člověka) Dvořák se v televizi tajemně usmívá, ale chci se vsadit, že jeho tajemný úsměv jen skrývá prostý fakt, že ví naprostou pentli, navíc na jeho názoru nikomu nezáleží.

Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) řekla na okraj fámy, že by Síkela mohl dostat obchod: Obchod by byl silné portfolio, ale také velice náročné. Bude třeba řešit například celní dohody s Čínou, které se týkají automobilového průmyslu. A oblast digitální ekonomiky, ta je velmi složitá i kvůli nástupu umělé inteligence.

K tomu dodejme, že Evropská unie svůj automobilový průmysl úspěšně likviduje a do umělé inteligence nezasahuje, protože v tomto oboru nehraje celosvětově vůbec žádnou roli. Pokud nepočítáme její regulaci, v té dosahuje nevídaného mistrovství. Takže možná jsou nejblíž pravdě Tomáš Jirsa a Michal Půr v podcastu Insider, že je nakonec jedno, jaký post Síkelovi připadne. Hlavně že bude sedět v radě moudrých a pak bude na něm, jak se uplatní a prosadí.

Tohle ale fakt není spravedlivý

Měl jsem dopoledne něco ve městě. Vrátil jsem se domů a ani pořádný oběd jsem si neudělal. Stačil krajíc chleba a šel jsem s pejsky ven, už skákali a chtěli procházku. Vrátili jsme se, mohly být čtyři. Vedro mě docela zmohlo, zalehl jsem tedy na kanapíčko a dal si šlofíka. Pořádného, probudil jsem se v pět.

Víte, že kolem mě ty bestie skákaly? Můj argument byl: vrátili jsme se před hodinou. Jejich argument: Ale v pět se chodí na třetí procházku.

Kdo myslíte, že vyhrál? Teď je večer a Ljuba se vrátila ze čtvrté procházky.