Nezávislost s podporou vládní strany za státní peníze
Chystají se volby a Marek Hilšer bude v Praze znovu kandidovat do senátu. Kdyby nic, stará se nám o zábavu. Úsudek si udělejte sami:

Tahle kampaň začíná nabírat na obrátkách. Myslel jsem, že bude slušná. Ale jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Tedy pro zasvěcené: Prodejný a prolhaný hybridní „novinář“ Michal Půr, který se za prachy peleší s kdejakým oligarchou, se opovažuje navážet do slušných lidí. Tahle „autorita“ jednou jede s nebožtíkem Kellnerem a za jeho prachy prosazuje čínskou politiku. Jindy zas dělá pro Křetínského a teď maká pro proslulý pražský STAN. A co Tykač, bude? O tom je dnes politické Česko. Klientelistická banda kamaradíčků, kteří si myslí, že jim patří republika. Tak to ne, „Rozzlobení hoši“. My se jen tak nedáme. Vy máte prachy svých páníčků, my zase odvahu se vám postavit.

Pročpak se neúspěšný prezidentský kandidát a poté neviditelný senátor tak hněvá? Protože novinář v uvozovkách (na rozdíl od senátora bez uvozovek skutečně svoji práci viditelně provozuje) rozmazal vcelku známou skutečnost, že senátor Hilšer založil „hnutí Marek Hilšer" o sedmi lidech, aby mohl ze státu vytahat prachy. Za volební období to dělá 5,4 milionů. Kudy chodí, tudy Hilšer hlásá, že kandiduje nezávisle, přičemž má podporu Pirátů. Podporu pro jeho kandidaturu v 26. obvodu schválili Piráti 81% svých hlasů a doprovodili to slovy:

Marek Hilšer v Senátu dlouhodobě patří k liberálnímu křídlu, je to ostatně vidět na jeho hlasování. Krajské sdružení pražských Pirátů společně se zastupitelským klubem na magistrátu jsme si jako strategii zvolili sjednocování liberálních sil v Praze. Jejich štěpení totiž vždy směřovalo k tomu, že liberální síly neuspěly a prosadily se síly konzervativní, a to nechceme.

Tak to tedy s Hilšerem je. Klientelistická banda kamarádíčků má prachy páníčků, Hilšer a šest kamarádíčků má prachy státní a kandiduje samostatně s oporou vládní strany Pirátů.

Tahle kampaň opravdu nebude slušná.

Výzva ťapkou

Nora komunikuje pohledem, případně hlavou, Gari ťapkou. Když Nora něco chce, kouká na mě a hlavou se mi otírá o nohu. Gari na to jde přímo. Někdy ale je to vysloveně gesto přízně a přátelství.
Častěji něco chce. Zrovna dneska. Sedím s Ljubou v kuchyni u stolu a přijde Gari. Pleskne mě ťapkou. Přemýšlím, co může chtít.
"Deka na křesílku," řekne Ljuba.
Má ji přečtenou. Vstanu a jdu vedle a opravdu, deka leží u křesílka na podlahu. Gari je spokojena a naskočí. Že by tlapkou poděkovala, to ji ani nenapadne.