Znovuzvoleni: Petr Fiala a Tomio Okamura
Prostě se to tak sešlo, dva sjezdy které se nejmenují sjezdy, ODS má kongres a SPD konferenci, v čele jsou předsedové, oba kandidovali bez protikandidáta. Je to vybídka k pitomému žertování, praktický smysl to nemá. Takový už je náš politický systém. V čele partají jsou nenahraditelné osobnosti. Lidovci taky nesestřelili svého Jurečku, Piráti potvrdili Bartoše. Strany jsou se svými vůdci spokojeny, nespokojení jsou voliči, ale ti jsou nepodstatná veličina.

Opět nejapný vtípek, ale ono to jaksi k žertování svádí.

Na obou sjezdech co nejsou sjezdy nebylo zajímavé vůbec nic, kromě jedné kulturní vložky na nesjezdu SPD, k níž se ještě dostanu. Politicky pozoruhodné bylo vystoupení Aleny Schillerové v televizi. Naprosto tam vyloučila eventuální vládu ANO s SPD, opakovala tím tezi vyjádřenou v rozhovoru pro Blesk. Což je podstatné pro vyhlídky politické scény v příští etapě.

Nutno podotknout, že Schillerová může říkat co chce, pak přijde principál a začne ječet a všechno bude jinak. Cokoli, co řeknou takzvaní předáci ANO, je účet bez hostinského, jak se to naposledy potvrdilo po schůzce vlády a opozice u prezidenta. Ale dokud to Babiš nevyvrátí, máme právo o slovech Aleny Schillerové uvažovat. Pro ANO není podle ní jiná alternativa pro Českou republiku než EU a NATO. To je vskutku jiná teze, než Babišovo „Polsku bychom nepomohli, protože chceme mír". Kdyby ANO mělo jít tímto směrem, z dosavadní ideové huspeniny by se časem stala sociální demokracie: politický stroj na rozdávání peněz ve v duchu Špidlova sloganu „zdroje jsou". Takové partaje po dlouhá desetiletí devastují Evropu kam oko pohlédne. ANO by jen převzalo štafetu po původní socdem, kterou vysála jak pavouk mouchu.

Tomio by tudíž zůstal bez ANO jako kůl v plotě. Kdo by mu zbyl? Rajchlův Václavák pokládá Okamuru za vládního zaprodance. Musel by hodně přidat, aby vzbudil nadšení putinovské politické scény. Bez šance ale není, tím se dostávám ke kulturní vložce: Okamuru na sjezdu podpořili dva bývalí prezidenti České republiky, Václav Klaus a Miloš Zeman. Zeman si „jako občan" přeje společnou vládu Babiše a Okamury, a na SPD mu vadí jen přání odejít z Evropské unie (což je důvod, proč voliči Okamuru volí). Klaus se sjezdu nezúčastnil, poslal jenom zdravici, v ní ale bylo všechno potřebné, distanc od Evropské unie i protiukrajinský akcent. Zeman až dosud pohořel ve všem, co chtěl podpořit, byl úspěšný jen v rozvratech. Otcovské rady „Tomiovi" připomínají polibek smrti. Pokud jde o Václava Klause, ten se soustředil na válku. Rozumí se že na tu ukrajinskou, ono jich začíná být víc. Pokud by Okamurovi mělo ANO výrazněji cuknout, podpora obou někdejších velikánů by byla poněkud ztrouchnivělá.

Hlavně se nezaprasit

Fantom v temnotách Rituál má vždy stejný průběh. Gari s Norou jdou večer naposledy čůrat, Gari se hned vrátí domů, kdežto Nora ještě chvilku šmejdí po křovinách. Když jí to trvá déle, vyjdu na terase a volám ji, ať kouká mazat domů, že se jde spát.
Tak tomu i onehdy. Volal jsem, Nora nešla. načež jsem zahlédl ve tmě zahrady pohyb čehosi bílého. Je to Nora, napadlo mě, co jiného by mě mohlo napadnout. Jenže to bylo malé. Co to může být, přemýšlel jsem a vypravil se zjistit, co se děje. Došel jsme k tomu na pět metrů a to už jsem viděl, že je to hračka, plyšák našich pejsků. Proč se ale tak zmítá?
Hrál si s ním ježek. Opatrně jsem se vzdálil. Když si ježkové hrají s plyšáky, není slušné do toho zasahovat.