Co by měl pochopit Babiš a jeho stoupenci
Z Ukrajiny bude ocelový dikobraz, to je závěr nedělní schůzky rodící se „koalice ochotných" v Londýně. Znělo by to sympatičtěji, kdyby nešlo o vyjádření Ursuly von der Leyen, hrobařky Bundeswehru, krejčové těhotenských uniforem pro tankistky a v současnosti lakýrnice, kamuflující Green Deal nápisem Čistý průmysl. Co to má společného s Andrejem Babišem?

Všechno, přinejmenším pokud se zabýváme našimi českými poměry.

Zbrojení je u nás extrémně nepopulární. Tradičně. Minulý režim vnukl celým generacím mužů nenávist ke službě v ozbrojených silách. Následovala doba dvaceti let blaženého celosvětového míru (tehdy Leyenová udusila Bundeswehr), načež nastoupila dekáda „zelené revoluce" pod hesly Nerůst a Deindustrializace. V povědomí veřejnosti je zakořeněná nedůvěra. Andrej Babiš ve snaze vrátit ANO k moci to dobře ví a snaží se náladám vyjít vstříc. Je to racionální a nic jiného se nedá od něho čekat.

Ale jakmile ty volby vyhraje a stane v čele vlády, naváže na cestu nastoupenou Petrem Fialou? To je pro naši zemi zásadní otázka, a souvisí s kompasem se střelkou východ – západ.

Andrej Babiš slibuje tvrdý boj proti progresivismu a „zelenému šílenství". Čímž se dostávám k jádru sdělení:

Green Deal není jen ideologický koncept, to je politicko-průmyslový komplex.
Je to komplex parazitický, odčerpává prostředky, aby je utopil do výsledků, které jsou přinejmenším pochybně užitečné, ale spíš zhoubné. Ze své podstaty je zelený politicko-průmyslový komplex hlavní brzda reindustrializace a restartu zbrojního průmyslu.

Zbrojit v plném rozsahu není možné, aniž by zelený politicko-průmyslový komplex byl oslaben, lépe zničen. Jsou to protiklady. Kdo mává hesly „proti grýndýlu" a zároveň se staví proti zbrojení, ten si nevidí na špičku nosu. Jenom podpora zbrojení může zelený politicko-průmyslový komplex ochromit, aby se znovu nastartovala prosperita v evropských státech.

Zelená musí být na tanku a ne na elektrárně.

Jakmile toto Andrej Babiš pochopí, přestanu mít o postavení naší země tak vážné starosti, jaké zatím mám.

Už jsem zase zdravej

Byl jsem u paní doktorky a dopadlo to jako ve Švejkovi, kde se píše, že „Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande." Musím říct, že pejskové to moje skuhrání moc nerespektovali, nesnažili se předstírat účast, natož lítost.

Jsem tedy opět v normálním provozu, beru pilulku na odkašlávání a na noc kodein a tím drama končí. Už jsem taky pracocal na zahradě a zapomněl zavřít vrátka a nechal Noru venku na chodníku. Což dodávám jako potvrzení, že když jedno drama končí, druhé může začít.