Reality show v podání České televize
Reality show jsou oblíbený televizní formát. To se vyvezou lidi na ostrov s úkolem přežít v divočině. Nebo je zamknou do hradu a donutí je plnit úkoly. Nebo nahážou do bazénu s bahnem a kdo vyleze nejdřív, dostane milión dolarů. Diváci to sledují na obrazovkách, fandí, eventuálně hlasují. Úžasná zábava. Neviděl jsem nikdy žádnou, ale říká se, že to tak je.

Česká televize přišla s inovací. Princip zůstal, jako že lidi soupeří každý proti každému, ale nesnímají to kamery jaksi uvnitř. Odehrává se to vně, vlastně všude.

Začalo to vyhozením schopného úspěšného generálního ředitele Petra Dvořáka, to byl doslova výkop. Dosazen byl nesympatický Jan Souček. A začaly se dít věci. Rvačky v bahně uvnitř televize. Paralelně šly rvačky v televizní radě. Vyhlášeno masivní šetření, vyhazováni ne úředníci, ale ti co dělají pořady a rušily se pořady, do toho vláda se skomírající podporou obyvatelstva na sílu prosadila zvýšení poplatků. Nejsilnější opoziční strana vyrazila do útoku s pokřikem „vyhoďte ředitele", do toho zleva nastoupili morální majáky v čele oblíbeného tria Pithart, Hutka a Halík se stejným pokřikem „vyhoďte ředitele". Zde je scénář trochu zmatený, protože divák má zatěžko pochopit, proč Babišova opozice chce televizi překopat kvůli tomu, že nadržuje morálním majákům, což je očividné, a proč morální majáky chtějí téhož ředitele také vyhodit. Asi proto, že málo drží televizi opozici u huby, ale to je domněnka vyžadující fact checking. Reality show by byla jalově bezzubá bez žalob. Vedení televize tedy žaluje radu televize za odvolání dozorčí komise a ředitel obviňuje všechny kolem, že ho chtějí vydírat, načež vyhození se vracejí a zrušené pořady obnovují.

Proti tomu je Survivor, Super Star, Ano, šéfe a Peče celá země slabý čajíčkový odvar. Čeká se, že 6. května na Kavčích horách Jana Součka setnou. Podle zaručených dezinformací se má v zájmu genderové vyváženosti ujmout stínacího meče žena, tedy katka, a kdo jiný než Jana Bobošíková by se k tomu hodil.

Jako štěňátko, jako bába…

Noru musím nosit do schodů a ze schodů a taky jí pomáhám do auta a z auta. Má trvale poškozenou páter a nesmí a nemůže skákat. O dva roky mladší Gari skáče do auta bez problému.
Skákala. Včera už jsem jí dával pomocnou ruku a dnes jsem ji nakládal stejně jako Noru. Ven to šlo, dovnitř ne. Holt, věk je věk, mně to povídejte.

Večer se vrátila Ljuba z práce a Gari ji vítala. Lítala kolem ní, skákala, kroutila se, div nedělala kotrmelce.
"Máme štěňátko," volala radostně Ljuba.
Máme momentální štěňátko, pomyslel jsem si, ale nechal si to pro sebe.