Peter Pellegrini porazil v prezidentském duelu Ivana Korčoka přesvědčivým rozdílem sto padesáti tisíc hlasů v naprosto nezpochybnitelně legitimních volbách. Jeho hlavní předvolební trumf v duchu teze „žádný Slovák do války" byl možná o řád podlejší než Zemanovy slogany „Benešovy dekrety si rušit nedáme" a „ani migrant do Česka", ale kdo ví, jak by dopadl duel Babiš – Pavel, kdyby se konal teď, v době, kdy se přímému angažmá aliančních vojáků na Ukrajině pomaličku otevírá Overtonovo okno. Slováci jsou Rusku relativně přívětivěji nakloněni než Češi. Možná je to proto, že za normalizace, po invazi ruských tank do Československa se měli pod Husákem a Bilakem relativně líp. Žádné velké rozčilení z Pellegriniho vítězsství se v Česku nekonalo. Tvrdá reakce Jiřího Pospíšil a Miroslavy Němcové byly spíše výjimkou, než aby udávaly tón. Pellegrinimu asistovali naši Tři králové, Babiš, Klaus i Zeman. Vítězi blahopřáli, ale totéž udělali i další čeští politici, samozřejmě blahopřál prezident Pavel i premiér Fiala. V „alternativních médiích" zní jásot na téma „noc dlouhých ksichtů", ale ty se snad dají pozorovat na Slovensku, u nás je reakce spíš klidná, poznamenaná očekáváním, jak se Pellegrini zachová, až převezme po Čaputové úřad. Doposud se nechoval jako Ficův klon, to by o něm Fico nešířil, že je to zrádce. Po parlamentních volbách měl šanci se přidat k městským liberálům, ale Ficův Smer mu zřejmě připadal jako solidnější stáj, než pytel blech pod vedením Progresivného Slovenska. Uvidíme, zdali zamíří na první zahraniční cestu do Prahy. To Štefan Harabin sliboval, že nejdřív, bude-li zvolen, namíří do Moskvy. To by tedy nastal tanec!
Jak to oplatit Co s tím? Až bude Prague pride pod duchovými vlajkami, policie by jistě také zasáhnla, kdyby Aliance pro rodinu blokovala most a její členové by natáhli lana a viseli nad Vltavou jako živá závaží. Jenže zatím to nevypadá, že by něco takového Aliance pro rodinu chtěla udělat. Nálepku extremistické organizace si vysloužila, protože… proč, to asi ví europoslankyně Gregorová.
Vraceli jsme se s Ljubou a pejsky z vejletu a vzali jsme to přes Slapy. Ano, nedaleko je Slapská přehrada, Slapy jsou moc krásná ves a já tam prožil prvních osm let života, do školy jsem tam začal chodit, v první třídě nás měl pan řídící Komárek. S Ljubou jsem už navštívil dům, kde jsme tenkrát v nájmu bydleli. Patří stejné rodině, byli doma i tentokrát a moc hezky nás znovu přijali. I Gari s Norou.
|