Češi pod bruselskou studenou sprchou
Bude to energetika… bude to obchod… Nakonec to pro Jozefa Síkelu je komisariát pro partnerství a pomoc rozvojovému světu (i když, co je to dnes rozvojový svět, když se svět kolem nás kam oko dohlédne rozvíjí, kdežto Evropa upadá). Pavel Telička v rozhovoru s Novinkami vyčítá vládě, že měla poslechnout Ursulu von der Leyen a kromě Síkely nabídnout i ženu… Jak číst toto sdělení zkušeného unijního harcovníka? Že se vláda České republiky měla podvolit rozmaru císařovny, která vysílá své požadavky bez ohledu na předem daná pravidla? Doufejme, že to tak nemyslel, ale je těžké se tomu dojmu ubránit. Vidina modelu podle vzoru někdejší Vídně a monarchie se čím dál silněji vtírá zvláště pak po posledních volbách, které dopadly výrazným vyjádřením vůle po změně, na což bruselský establishment po volbách reagoval upevněním levicových pozic v čele se zoufale neúspěšnou Ursulou von der Leyen.

Je to studená sprcha a Petr Fiala se ztrapňuje víc než obvykle, když si pochvaluje, jakého úspěchu jsme dosáhli. Ano, Síkelova funkce je důstojnější, než jakou dosud zastávala Věra Jourová, pověřená mrskat metlou Maďary a taky Poláky, dokud se nepolepšili a nezačali rušit televizi a vyhazovat soudce. K funkci patří generální ředitelství, dokonce o síle tří tisíc lidí – pro srovnání, armádní brigáda o síle tří praporů má taky asi tolik mužů, takže kdyby Síkelovo generální ředitelství nasadili u Kurska, mohlo by prorazit frontu. Jak si bude Jozef Síkela počínat už nebude záležet na libovůli Ursuly von der Leyen, ale na schopnostech Jozefa Síkely. Připomeňme, že na bruselské scéně se zatím nejužitečněji projevil Alexandr Vondra a taky neměl žádnou dvorní hodnost, natož aby byl komisařem. Přáním úspěšné činnosti tudíž můžeme uzavřít úvahu o tom, jak dopadly české naděje na silný komisariát.

Dodatek pro informaci:
Místopředsedy EK by měli být: Teresa Riberová (Španělsko) – výkonná místopředsedkyně pro čistý, spravedlivý a konkurenceschopný přechod; Henna Virkkunenová (Finsko) – výkonná místopředsedkyně pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii; Stéphan Séjourné (Francie) – výkonný místopředseda pro prosperitu a průmyslovou strategii; Roxana Minzatuová (Rumunsko) – výkonná místopředsedkyně pro lidi, dovednosti a připravenost; Raffaele Fitto (Itálie) – výkonný místopředseda pro soudržnost a reformy. Již dříve bylo známo, že Kaja Kallasová (Estonsko) bude novou šéfkou diplomacie EU.

Dalších 20 eurokomisařů bylo von der Leyenovou navrženo pro následující portfolia (podle abecedního pořadí zemí): Hadja Lahbibová (Belgie) – komisařka pro připravenost, krizový management a rovnost; Ekaterina Zacharievová (Bulharsko) – komisařka pro startupy, výzkum a inovace; Kostas Kadis (Kypr) – komisař pro rybolov a oceány; Josef Síkela (ČR) – komisař pro mezinárodní partnerství; Dan Jorgensen (Dánsko) – komisař pro energetiku a bydlení.

Apostolos Tzitzikostas (Řecko) – komisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch; Wopke Hoekstra (Nizozemí) – komisař pro klima, bezuhlíkové hospodářství a čistý růst; Dubravka Šuicová (Chorvatsko) – komisařka pro Středomoří; Michael McGrath (Irsko) – komisař pro demokracii, spravedlnost a právní stát; Andrius Kubilius (Litva) – komisař pro obranu a vesmír.

Valdis Dombrovskis (Lotyšsko) – komisař pro hospodářství a produktivitu, implementaci a zjednodušení; Christophe Hansen (Lucembursko) – komisař pro zemědělství a potravinářství; Olivér Várhelyi (Maďarsko) – komisař pro zdraví a péči o zvířata; Glenn Micallef (Malta) – komisař pro mládež, kulturu, sport a mezigenerační spravedlnost; Piotr Serafin (Polsko) – komisař pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu.

Maria Luísová Albuquerquová (Portugalsko) – komisařka pro finanční služby; Magnus Brunner (Rakousko) – komisař pro vnitřní záležitosti a migraci; Maroš Šefčovič (SR) – komisař pro obchod, hospodářskou bezpečnost, interinstitucionální vztahy a transparentnost; Jessika Roswallová (Švédsko) – komisařka pro životní prostředí, ochranu vody a konkurenceschopné oběhové hospodářství. Martě Kosové, kandidátce ze Slovinska, by měla připadnout agenda rozšiřování.

Jak jsme drželi palce

Ráno jsem pejskům řekl:
"Gari a Noro, dobře mě poslouchejte. Dneska je mimořádný den. Eliáše vede maminka k zubaři, protože ho bolí zub. Máme za úkol mu držet palce, aby ho to nebolelo a kdyby už to muselo být, tak jenom málo."
Pejskové moudře poslouchali a čekali, co jim řeknu, aby dělali.
"Musíme mu držet palce. Když přitlačíme, bolet ho to nebude, nebo jenom málo."
Poslouchali ještě moudrřeji a já to přečetl jako jasný vzkaz: Jak máme držet palce, když naše tlapky žádné palce aby se daly držet nemají?
Nad tím jsem se zamyslel a pak jsem řekl:
"Dobře. Budu tedy držet palce sám, ale silně, i za vás obě."
K tomu došlo a odpoledne mi Eliášova maminka hlásila, že Eliášovi vytrhli zub a že byl statečný, přestože zub byl strášně veliký. Což vidíte na přiložené fotografii. Blahopřeju ke statečnosti!