Traktory opět vyjely
Traktory opět demonstrativně vyjely, tentokrát na mezinárodně organizovanou akci. Bylo jich víc než v pondělí (zaznamenáno 3000 strojů), mediální odezva nesrovnatelně menší. K protestu se nepřilepili žádní dezoláti, vše proběhlo v poklidu a důstojně, proč by se o to měli novináři zajímat? Další rozdíl tu bije do očí, pořadatelé (Agrární komora, Asociace zemědělců, Zemědělský svaz a další) zformulovali požadavky:

7 důvodů pro nespokojenost zemědělců
1. Ohromné a rostoucí byrokratické zatížení.
2. Dovozy zboží ze zemí, které nemusí plnit legislativu EU.
3. Chybí zdroje na zvýšené enviromentální náklady.
4. Rovné dotační podmínky v celé EU.
5. Nesprávné nastavení Green Dealu.
6. Ochrana zemědělského půdního fondu.
7. Cenová strategie potravin a marže nejen pro obchodníky.

Pikantní je to, že požadavky na velkých médiích nenajdete, cituji podle serveru Hanácká drbna. Požadavky jsou rázu obecného (kdo by byl spokojen s ohromným a rostoucím byrokratickým zatížením – jen stát, který bobtná a neustále nabývá na objemu a váze a jeho destrukční schopnosti rostou), ale na druhou stranu nárokují ze strany státu ochranu a omezení dovozů zvenčí – zde bod č. 2, nicméně zásah státu je obsažen i v bodě 7. Dotace mají být spravedlivější, což v praxi znamená, že každý kdo je pobírá (= každý) by jich chtěl víc. Česká sekce této mezinárodní akce má svoji webovou stránku, kde jsou body rozvedeny. Ale fakticky každý obsahuje: státe, ochraň nás proti vnějšku a nasyp víc peněz. Kdyby měla opravdu fungovat neviditelná ruka trhu, potraviny by se dovážely (a byly by nekontrolované a neprověřené a všeobecně špatné a lidé by byli nechránění). Což nelze připustit.
S nespokojeností se ale nelze vyrovnat konstatováním, že nespokojení nemají co být nespokojení a jejich požadavky jsou nejapné. Nespokojenost je fakt, vládne v celé Evropě netýká se zdaleka jen zemědělců.

Padla

Obvykle pracuju do pozdního večera. V osm večer Gari opouští svoje stanoviště na kanapi za mými zády a jde si lehnout na pelech v ložnici. Pokračuju sám, kousek od nohou mi leží na pracovním pelíšku Nora.
Kolem půl desáté Nora vstane a strčí do mě čumákem. Znamená to: končí mi směna, dej mě vyčůrat a jdu spát. Pak se odebere na pelech v ložnici a odpočívá po celodenní dřině na pelechu v mé pracovně.
Namítat nemůžu. I psi mají svá práva a pracovní dobu nemůžu natahovat jako gumu.