Voliči, kde jste?
Tu a tam narážím na stesky, že tu není autentická pravicová strana. Její parametry: malý efektivní stát, bez byrokracie, malé daně jako předpoklad pro rozvoj svobodného neregulovaného a nedotovaného hospodářství. Zahraničně politicky silná atlantická vazba, v rámci Evropské unie podpora ekonomické spolupráce, naprosté odmítnutí ruského revizionismu, tedy návratu k roku 1989. Takto je to v kostce, bývá to obaleno mnoha slovy důmyslně poskládanými, aby dávala smysl.

Není to těžké slova takto poskládat. Určitě nejsem sám, kdo by rád pravicový koncept podporoval. Ze setrvačnosti volím ODS od jejího vzniku, i když současná strana nemá s pravicovými tezemi nic společného. Proč se tak změnila? Proč se změnil Petr Fiala, který v letech kolem 2000 psal erudované elaboráty o pravicové politice?

Vysvětlení prosté. Ona ta pravicová politika nemá voliče. Proto strana Svobodných dopadla, jak dopadla: byla to autentická pravicová strana, ale nikdy se nedostala z periférie do centra politického dění. Každý rozumný ví, že dotace jsou zlo, ale každý rozumný je bere, když mu je někdo nabídne. Zvykli jsme si na dotace, zvykli na sociální stát a na dávky. Zvykli jsme si, že stát je tu od toho, aby pomáhal a chránil. Pak ale musí být silný, s mohutným úředním aparátem a musí mít k dispozici přinejmenším polovinu našeho výdělku. Což je levicové. Lidi se začnou bouřit, teprve když je těch dotací a dávek málo.

Proto se hezky sní o efektivním pravicově nastaveném státě, ale jsme odsouzeni do bažiny pohodlné levicovosti. Že se v bahně dotací nedá tančit, natož pak skákat do výšky, to je nevyhnutelný důsledek. V tom bahně pak cesta k voličské urně vede doleva, nikoli doprava.

Nora má nateklé očíčko Proto nejsou psí příhody. Byli jsme na veterině, dostala penicilín a léky proti bolesti. Zatím paní doktorka neví, co je příčinou. Zítra opět na veterinu.