Volby jako divadlo

K divadlu patří herci, bez herců by žádné divadlo nebylo. Zrovna tak by politika nebyla bez politiků. Mezi herci a politiky by měl být zásadní rozdíl v obsahu a cíli jejich práce. Herec se soustřeďuje na podmanivost projevu, jádro práce politika by měl být program odrážející zájmy voliče.

Měl by být. Nebudu sýčkovat a hned podotknu, že tomu tak v mnoha případech je. Nicméně ta podobnost profesí je nápadná a politika na schopnosti zaujmout a podmanit publikum závisí.

Skoro absolutně to platí pro dva skokany na naší politické scéně,pro Motoristy a Stačilo!.

Kdyby Kateřina Konečná zmizela ze scény, třeba kdyby se přestěhovala do Austrálie a nadále se tam věnovala chovu klokanů, Stačilo! by se muselo přejmenovat na Skončilo! a nebylo by nad čím dumat. Konečná se prosadila jako europoslankyně, podle mínění zasvěcených byla v Bruselu úspěšná a užitečná. Zvali ji pak do televize a dalších médií čím dál častěji. Mnohem častěji, než předáky jiných dvouprocentních stran mimo parlament. No a měsíc se s měsícem sešel a Stačilo! má podle průzkumů našlápnuto pro vstup do sněmovny a za devět měsíců, pokud Babiš vyhraje volby, bude Stačilo! jako jeden z uvažovaných adeptů pro koaliční spoluvládu. Program nemá originální, opakuje běžné komunistické floskule opepřené rétorikou Putinovy propagandy. Svoje publikum má, protože je zábavná.

Ještě absurdnější je to u druhého skokana. Z Motoristů by nikdo neznal nikoho (specialisté znají předsedu Macinku), ale tváří Motoristů je Filip Turek, který členem Motoristů není, ale je jejich čestný doživotní imperátor či jak se jeho byzantinská funkce jmenuje. Turek je už jenom čistý divadelní milovník. Drží mu palec Václav Klaus a to už je úplný bizár. Myslete si o Klausovi cokoli, ale nikdo mu neupře intelekt, koncept, vzdělání, rozhled, pronikavost pohledu. To je dokonce jeho slabina, protože intelektuálně vždy převyšuje okolí, takže mu nikdo nestačí. Byl to on, kdo o Mirkovi Topolánkovi řekl, že je to „prázdný topol". Ve srovnání s tureckým tatrmanem je tento prázdný topol politický a ekonomický génius. No a vidíte, Václav Klaus ho tlačí kupředu jako kašpárka.

Do popředí se dere Vít Rakušan. A zase: osvědčil se ve Fialově vládě jako nejostřejší tužka v penálu? To určitě ne. Vykroutil se z Dozimetru, byl pak nějakou dobu nenápadný jak myš na půdě, načež se zaskvěl trapným videem, ve kterém se definoval jako opozice uvnitř vlády a teď v tomto duchu jede. A rozhazuje perly, jako nově je „kladivo na kolaboranty", paragraf 318 o činnosti pro cizí moc. Kdo pracuje pro cizí moc posléze určí předem určený plukovník, možná i nižší šarže. Vít Rakušan ale hodlá opět skotačit po hospodách a bude tam rozmlouvat bez cenzury s obyvatelstvem.

Nesmíme ale zapomenout ani na Petra Fialu a jeho komediální vstupy. Jako komik se moc neosvědčil, Nutella ani zaječí uši se nechytly. Takže se nechal nafilmovat jako Velký Státník na balkonu nad Prahou, an pevnou pěstí rozbíjí šiky prodavačů strachu a šiřitelů chaosu. To mu sedí nejlépe, však za to sklidil pochvalu.

Od oficiální kritiky, na potlesk obecenstva budeme zvědavi u voleb.

A co Babiš? To je primadona tyátru české politiky, tomu se věnuji zítra.

Ráno bylo náledí. Asi to není novina pro čtenáře, kteří jsou na českém území. Oznamovali náledí a nespletli se. Pejskům to nevadí, mně jo. Po nedávné zkušenosti se dvěma zlomenými žebry si dávám pořádně pozor.
Loni jsem s pejsky zažil studenou horkou chvilku na cestě ze zvolského lesa na Hůrkovo pole. Cesta tam klesá, je to snad dvacet, třicet metrů. Loni tam byla ledová plotna a nešlo to projít, z jedné strany plot, z druhé křoví, nezbylo než natrhat bejlí a udělat si cestu. A letos? Dobří lidé z osady plotnu (samozřejmě že se zase vytvořila) posypali kamennou drtí. Zato všude jinde to bylo vo hubu.

V poledne to roztálo.
Večer, když jsme šli světélkovat, Gari s červeným, Nora modrým obojkem, to zase bylo vo hubu.
No řekněte, není to zatracený počasí?