Volby začaly a co dál
Jedno je jisté, volby skončí v sobotu ve dvě odpoledne. Je dobře, že se neodložily, třebaže to v postižených oblastech zhoršuje obtíže, kterých tam mají až nad hlavu. Dovedeme si představit, s jakou vervou by se do soudních sporů pustily subjekty typu Lepší Česko s mimozemšťany a Hnutí za průměrný plat 70 tisíc (trotlovské názvy jsem si vymyslel – ale s naprosto reálnou inspirací). Tahanice ale přece budou, protože někde prostě nebude možné z technických důvodů volby uskutečnit, aby se aspoň blížily standardním regulím. Když pohroma, tak pořádná.

Jak dopadnou? Podívejme se na libovolné tabulky preferencí a všude o parník vede ANO… stejně dopadly krajské volby před čtyřmi roky, kde ANO vyhrálo s výjimkou tří krajů všude, ale hejtmany nakonec instalovalo jen tři. V tom je ten problém osobního podniku Andreje Babiše. Politika je umění kompromisu a vyjednávání spojenectví, kdežto Babiš vyznává jen verbální protest a čím vyšší úroveň ve správě státu, tím je jeho koaliční potenciál nižší. Přitom na první pohled se z ANO stala obvyklá sociální demokracie založená na principu ochranitelského státu a rozdávání peněz z veřejných zdrojů. Tedy nic, co by bylo na evropské scéně výjimečné.

V sobotu se tedy dozvíme, kde všude ANO vyhrálo, ale výsledek nám nepoví, kdo nakonec kraje povede. Dozvíme se také výsledky prvního kola voleb do třetiny senátu. V mém okrsku senát nevolíme, takže můžu jen držet palce Miroslavovi Bártovi a Markétě Šichtařové. Což bych jako nezaujatý glosátor neměl dělat, ale co si pomůžu? Pro určitý typ lidí jsem zaujatý...

Začínáte mít po legraci

Začíná podzim, cesty zlátnou, koruny stromů řídnou. Taky křoví řídne, slyšíte to, Gari a Noro?

Obtížnější bude mizení za neodkladnými záležitostmi, což nejčastěji býtá svinstvo, které do křoví lidské hovado umístilo. Křoviny ztrácejí svoji magickou vlastnost, přestávají hrát roli pláště neviditelnosti. Aspoň nějaká výhoda, že končí léto, mé milované období.