Šílený začátek vítězství rozumu
Od pondělka mají Spojené státy nového prezidenta. A svět? To se uvidí a hodně bude záležet na tom, jaké důsledky bude mít všechno to, co sedmačtyřicátý a pětačtyřicátý americký prezident ze sebe při inauguračním projevu vysypal.

Jeden moment na inaugurační slavnosti byl podle mého odhadu nesporně pozitivní. Před Trumpem přísahal viceprezident J.D. Vance, po boku mu stála manželka a v její náručí si holčička celou tu dobu usilovně cucala palec. Byl to pohled na tu sympatičtější stránku mnohoobrazného útvaru zvaného Amerika: na slavnost vzali i děti a když si holčička cumlá palec, nechme ji při tom. U mě dobrý, můj palec je nahoře.

Trumpův projev
Trump svým kritikům a oponentům nenabil kanón: nabil jim salvový raketomet, známý u nás pod názvem katuše. Začal oznámením zlatého věku Ameriky a pokračoval odsudkem všeho, co bylo před ním – předchozí američtí prezidenti seděli pár metrů od něho a pozorně naslouchali. Na jižní hranici že narukuje armáda a bude mít volnou ruku, právě tak jako policie ve městech, aby nastolila pořádek. Území USA se zvětší, začne se přejmenováním Mexického zálivu a aljašská hora Denali se bude jmenovat zase Mount McKinley. Cizí země budou platit až zčernají, Green Deal je mrtev a nafta se bude vrtat hned teď. Wokeismus na státních institucích končí, cenzura je zrušená, ministerstvo spravedlnosti bude donuceno konat spravedlnost, genderismus a systémový rasismus jsou pryč, Amerika bude nadále barvoslepá, jak o tom snil Martin Luther King (Trump ho výslovně citoval). Začne se to uskutečňovat hned teď, prezidentské dekrety začne podepisovat okamžitě po slavnosti. Celá soupiska priorit pokrokáře je seškrtána, Trump oznámil vítězství rozumu.

Uvidíme, co z toho je uskutečnitelné a co Trump uskuteční a prosadí, což není totéž. Odstupující prezident Biden ještě včas vyhlásil generální pardon pro všechny, koho by mohla stihnout Trumpova pomsta. Milióny ilegálních vystěhovalců před vyhnáním do Mexika neochrání, ty zachrání spíš technický problém, jak ty milióny pochytat, zavřít, naložit a odexpedovat.

Našinec to všechno sledoval hlavně s otázkou v zadní komůrce hlavy, co to bude znamenat pro nás. Cla jsou špatná věc, to je samozřejmé a mluví se o tom dlouho. Jenže mluví se také o chystané „nové Jaltě", že si prý USA a Rusko rozdělí Evropu jako to velmoci udělaly na sklonku světové války. Nezdálo se ale, že by něco takového Trump naznačoval. Putinisté a snílci o politice na všechny azimuty skloňují ve všech pádech pojem „multipolární svět". Nic podobného Trump ani nenaznačil. Pro něho je Amerika jediná světová mocnost, její civilizace jediná univerzálně přijatelná, její ekonomická moc se pod jeho vládou znásobí a vojenská moc zásadně posílí. Mimo jiné po čistce, kterou chystá jako jeden z prvních kroků po inauguraci. Multipolární svět si mohou ve volných chvílích skládat Klaus s Ficem, ale s tou myšlenkou raději na Trumpa ať nechodí.

Evropa v projevu byla obsažena jen skrytě, jako ta cizina, která bude Americe platit, až se z ní bude kouřit. Nicméně, Trump dal najevo své preference výběrem vyvolených, kterým bylo dovoleno v mraze přešlapovat před Kapitolem a dívat se na televizi. Frakce Patrioti pro Evropu to bude pokládat za podporu a její váhu v Evropském parlamentu to jistě zvýší (což nic neznamená). Robertovi Ficovi se líbilo, když jeho tehdejší prezidentka Čaputová byla častovaná přízviskem americká kurva. Bůh ví, jak to teď s americkými kurvami bude, když Trumpova pravá ruka (zatím) preferuje do německých voleb AfD.

Není jisté, že začíná éra rozumu, oživení v sále ale můžeme čekat s naprostou jistotou.

Nechci vědět, co to je

Gari s Norou našly místečko, kam se zašijí a na něčem tam hodují. Stalo se to včera, šel jsem a něco vymýšlel a ztratil je ze zřetele. Ohlídnu se, bestie nikde. Volám, nešly. Šel jsem tedy já a načapal je a vyhnal.

Dnes jsem byl obezřetnější a už před tím místem jsem jě pěkně hnal,, jak se říká, svinským krokem. Bestie myslely, že mě obelstí, běžely dopředu a jako že se obloukem vrátí a dostanou se tam zezadu jako podle Clausewitzovy příručky O válce. Kdepak, milé zlaté! Nenechám se napálit.

Až zítra. A někde jinde a jinak.