Tragédie v Hradci, a co s ní
Hned v první větě musím uvést disclaimer neboli varovné upozornění: absolutně netuším jak se stavět k události jako je dvojnásobná vražda nožem v Hradci. Moje první spontánní reakce na Twitteru (X-ku) byla: je to začarovaný kruh. Vyjadřovat se k tragédii v Hradci Králové je zadělávat na podobnou tragédii někde jinde. Mlčet k tragédii v Hradci Králové nejde. Co tedy dělat? Nenacházím odpověď. Jen lítost, že se takové věci dějí.

Mlčet se nedá, ani teď nemlčím. Pozornost samozřejmě vyvolal fakt, že útok byl podobný těm ze série v Západní Evropě, až na to, že podezřelý je Čech. Na Filosofické fakultě vraždil taky mladý člověk. S politickým respektive náboženským terorem nemají oba útoky, jak se zdá, nic společného. Jde o individuální explozi vražedného násilí. Těžko ale uvěřit, že to, co se stalo v Hradci Králové, tedy dvojnásobný vražedný útok nožem, by se stalo, kdybychom neznali podobné vražedné útoky v zahraničí.

V této souvislosti připomenu polemiku po vraždění na Filosofické fakultě. Střetly se dva názory. Jeden podporoval volnost informací, druhý se přimlouval za naprostou zdrženlivost, včetně uvedení vrahova jména. Jsem spíš pro otevřenost s vědomím následků, prostě už proto, že v dnešním světě utajit nic nejde. Připomenu, že Kennedyho vraždu natočil jen jeden jediný amatérský filmař, dnes by k dispozici byly tisíce videozáznamů. Dnešní svět je sebe-pozorující a proto nevyhnutelně neurotický. Na explozi násilí je tudíž ustavičně zaděláno. Stačí hnutí v nevyrovnané mysli a někdo se bodnutím nožem zbaví tíže anonymity a nezájmu.

Možná, že se podobné události stanou součástí našeho světa. Neberte to jako znevažování, natož cynismus, ale připomenu, že smrtelné havárie taky k našemu životu patří. Dokonce jsme rádi, že statistiky klesají – loni bylo „jen" 438 mrtvých. Ale pozor: v každé autonehodě je vždycky někdo vinen. Vždycky došlo k nějakému selhání. Někdy viník také zahyne, někdy vyvázne. Ale pozor: nikdy není v žádném ohledu nijak glorifikován. Je v krajním případě zapomenut a postoj k němu je v nejlepším případě odtažitý.

Třeba k podobnému přístupu dospějeme i v případech exploze násilí. Ať se nad pachatelem zavře voda zájmu. A hlavně, ať se proboha kolem toho nekonají politické tance v podobě „přijímání opatření". Jsem zvědavý v aktuální atmosféře, kdy primární role státu je „ochrana kohokoli kdykoli před čímkoli" , koho prvního napadne navrhnout zákaz nožů delších než dva centimetry… Dopředu prohlašuji, že je kretén.

Sejra pro stařenku

Norinka je už fakt stará.
Každý pes jaksi podřimuje, ale stačí šustot a hned vyletí a je v akci. Norinka spí. Opravdu spí.
Dnes odpo jsem štrachal v kuchyni a Garina za mnou lezla a somrovala tak dlouho, až mě zlomila na plátek sejra. Tak povídám:
"Půjdeme nahoru a dáme půlku Norince."
Nechal jsem Noru na pelíšku u mě v pracovně. Přijdeme tam a Nora spala tak tvrdě, že jsem ji nechtěl budit ani pro tu půlku plátku. Gari na tom vydělala.
Je jen o dva a půl roku mladší. Však taky uvidí.