Babišův mail – to podstatné a nepodstatné
Pondělní média jsou plná Babišova mailu, ve kterém vybízí ke sběru propagandistické špíny proti ministrovi zahraničí Janu Lipavskému. Jsou to jednak útržkovité pokyny, které zjevně měly posloužit k sestavení zdrcujícího hanopisu a také odpovědi typu „píše se že má manželku a dceru cca osmiletou" a „ta žena by měla být tato na fotce: v článku ji ale nazvali partnerka". Je to jako vystřižené z gangsterského filmu a není divu, že se objevují formulace, ve kterých je „estébácká nechutnost" jako nejčastější slovní spojení.

Nemělo by se ale zapomínat na podstatu věci a vedle ní je toto prkotina: Babišův zájem o „toho zmrda" přichází bezprostředně poté, co Lipavský označil Babiše za bezpečnostní hrozbu. V tom to všechno je: ministr Lipavský měl pravdu, protože Babišova hra „na mír" je pro naši zemi existenčně nebezpečná. Babiš svoji „mírovou" rétoriku směřuje na ten typ voliče, který na Slovensku dostal do čela Roberta Fica a zajímá ho jen to, že takových lidí je hodně. Jak se ukazuje, dvakrát víc než kolik jich podporuje Spolu a víc jak dvakrát víc, než je voličů ODS. Slovensko se tím pádem dostává do izolace a nevyhnutelně se sune do ruské náruče. Babiš si nechce připustit, že nastupuje stejnou trajektorii. Asi spoléhá na to, že má Macrona v telefonním seznamu, jenže Macron se s ním v Praze nesetkal, přestože to doposud vždycky před tím udělal. Ficem hlásaná suverenita (a Babišem chtě nechtě kopírovaná) je pád do sféry ruského vlivu.

Petr Fiala teď vybízí k jakési „mobilizaci proti populismu". Je to nejapnost jiného druhu než předvedl Babiš, ale pořád nejapnost. Obě strany oddělené příkopem se budou častovat hanebnostmi. Opozice tím jen získává body u svých příznivců (aféra s mailem s nimi nehne), kdežto vláda jen ztrácí to nejcennější, totiž čas. Kdybych měl užít jazyk Andreje Babiše, tak se kupříkladu zeptám: kde kurva je stavební zákon? To je jedna z věcí na které lidi čekají (už byl, ale sestřelili jste ho, protože s tím Přišel Babiš) víc než na vaše mobilizace a tahanice kolem slabomyslného mailu.

Celoživotní ofrňování

Zkušení pejskaři vědí, co mají psi rádi: nejmilejší hračka je balonek se šňůrkou: zatočíte a hodíte vysoko a daleko a pes běží a balonek dohoní a přinese ho zpátky a tak je to do zblbnutí. Používá se to i k výchově psů: pro pejska je balonek odměna na úrovni buřta, u některého větší.

Ne tak u Nory a pak po dvou letech Gari. Vyzkoušeno. Samozřejmě že jsem to zkoušel. Nezájem. Buřt, to je jiná píseň, ale balonek…

Onehdy jsem v lese jeden takový doslova zahozený balonek na šňůře našel a donesl domů. Leží na trávníku u vchodu. Už tři dny. Bez špetku zájmu.