![]()
![]() Od spuštění nového bloku (který nahradí ten starý) jsme tedy pořád ještě nekonečně daleko, ale míň nekonečně, než před krátkou dobou. Politická nevůle vyvěrající ze zeleného fanatismu doslova paralyzovala vývoj jaderné energetiky v Evropě. Francouzi jako jediní drželi prapor racionality, ale i jim se třásla ruka, což mělo za následek úpadek a současné potíže s jejich stále ještě fungujícími jadernými elektrárnami. Nicméně obrat v přístupu nastal, jaderná energetika byla klasifikována jako bezemisní. Možná že nemá ještě naplno zelenou, ale už to není červená, spíš žlutá. Momentálně je hlavní argument ekonomický, že totiž jsou jaderné elektrárny šíleně drahé. Do velké míry je to ale zaviněno obstrukcemi a politickou nevůlí. Auto vám bude taky brát o moc víc benzínu, když k němu přivážete pět pytlů štěrku a a povlečete za sebou: a to si myslím, že to ještě není úplně vyčerpávající přirovnání. Každopádně je to záležitost dlouhodobá. Nadějné jsou ale vize malých modulárních elektráren. Ani o nich se moc nemluví a nepíše. Přitom by si laik (=já) mohl myslet, že technicky vzato by neměly být zas tak moc jiné než jsou rektory v lodích a ponorkách, přičemž první taková ponorka, americký Nautilus, byla spuštěna na vodu před sedmdesáti lety, v roce 1954! V čem je tedy problém? Otazníků by bylo mnoho, pozitivních zpráv míň, ale jsou. Udělení notifikace mezi ně patří, tím spíš, že se v dokumentu konstatuje, že se Česká republika nemůže plně o občasné zdroje energie opřít. Rozum tedy zřejmě úplně neumřel ani v Bruselu. Jak dopadne tendr? Tipnul bych si Francouze. Korejcům bych věřil víc, ale jsou daleko a nejsou v Unii. Košile je bližší než kabát.
![]() |