![]()
![]() Asi všichni nadaní schopností aspoň minimálního odhadu budou toho názoru že vypjatá atmosféra na Slovensku bude ještě vypjatější. Podle prvních zpráv by atentátníkem měl být 71letý spisovatel Juraj Cintula. V Databázi knih je uvedeno jeho dílo Efata, charakterizované větami:
Toľko bezočivých cigánov v Európe, ako je dnes, ešte nikdy nebolo. Ale oni dobre vidia a vedia ako využívať sociálne systémy krajín. Štát problém nerieši, len sa na ňom pasie. Stotisíc slovenských cigánov stojí o priazeň bielych, ale nám to nepovedia. .. Buďme k nim prísni a spravodliví... To vše je očekávatelné. Neznámá je ale budoucnost, jestli vše půjde jaksi standardní cestou obvyklou v civilizovaných společnostech: atentáty se dějí, bohaté na ně jsou Spojené státy, nevyhýbají se ani jinak klidným zemím jako je Japonsko (expremiéra Šinzó Abe zabili v roce 22 a na premiéra Fumia Kišidu zaútočili loni) nebo Švédsko (Olof Palme v roce 1989) a mnohé, mnohé další. Standardní cesta: šok, kondolence, projevy účasti, vyšetřování… a klid. Na opačné straně pomyslné škály je rozdmychávání vášní, lidi v ulicích, potyčky – a zde můžeme scénáře rozvíjet ad absurdum. Pokud jde o Slovensko, je zde precedent v souvislosti s vraždou Kuciaka a Kušnírové, tam se vášně přelily do ulic a nepokoje vedly ke změně vlády. Tehdy ovšem bylo naprosto jasné, že jde o vraždu politickou, nota bene profesionálně provedenou na objednávku. V tomto smyslu je paradoxně uklidňující zjištění, že podezřelým je jednasedmdesátiletý písmák zneklidněný cigány zneužívajícími sociální systém. Nezdá se tedy, že by z něho sálal plamen dost silný na rozdmychávání vášní. Ne že by snahy nebyly, slovenští fašisté Adrej Danko a Ĺuboš Blaha okamžitě vyrazili na zteč proti „progresivistům a liberálům", kteří „mají na rukou krev". Doufejme, že to bude jen kuriozita a že vývoj půjde jinudy. Nelze se ovšem vyhnout debaty, kdo přiměl písmáka, aby se prodral k premiérovi a střelil ho do břicha, kdo ho takříkajíc vyhecoval. Někdo to být musel. Přišel z nějakého prostředí, komunikoval, vyjadřoval se. To vše je v těchto hodinách předmětem zkoumání – a následných interpretací a postojů. V dalších spekulacích nevidím užitek. Nezbývá než popřát raněnému sílu k rychlému uzdravení a Slovensku, aby se mu podařilo emoce udržet v mezích normy občanského soužití.
Když s sebou vezmu Gari a Noru, dělají ksichty, že jenom zalejvám, eventuálně sekám kolem něho trávu (umístili jsme k dubu dva velké kameny, aby bylo na čem sedět). Dneska jsem je, vopice, s sebou nevzal.
|