Nestřílejte na pianistu, dělá co může
Pokud zrovna nejste stavebník a nečekáte na státní povolení podpořené bambilionem nezbytných razítek, můžete sledovat počínání Piráta Ivana Bartoše jako grotesku. V čele ministerstva pro místní rozvoj a hlavně jako místopředseda vlády pro digitalizaci se plácá v digitálním stavebním řízení jako pověstná nudle v bandě a dennodenně ujišťuje veřejnost, že je vše v pořádku. V novém informačním systému stavebního řízení se často jako chyby označují i věci, které zkrátka jen fungují jinak, než tomu bylo doteď. To samozřejmě neznamená, že v něm žádné nejsou, jen to není tak černobílé. Nemění se jen systém, ale i stavební zákon jako celek, to je ukázka jedné takové komunikační perly.

Na druhou stranu, patálie s rozjezdem digi systémů jsou běžné jako rýma u batolete. Komika podívané z velké části souvisí s typickou vlastností přihlížejícího. Je pěkné se dívat, když se někdo pachtí. Škodolibost je vlastnost kibiců. Když ale je kibic politik, pak už to nemusí být jenom škodolibost, ale politická vypočítavost. Že proti Bartošovi jede Babiš ruku v ruce s Okamurou, to je celkem přirozené. Že si ale přisolila Markéta Pekarová Adamová, to je kupodivu, nebo k popukání, pokud jste člověk typu smíška. Dalo by se čekat, že předseda předsedovi oko nevyklove, pokud jsou oba v koaliční vládě. No vida, Pekarová klove. Nic víc to není, než plané cvakání zobákem. Problémy jsou závažné a doba řešení nepřípustná, sdělila výsledek svého pozorování veřejnoprávnímu rozhlasu. Aha, tohle víme taky, ale co s tím, má jít Bartoš od válu? My rozhodně nevoláme po nějaké rezignaci pana Bartoše. Dokonce si myslím, že to by naopak ještě oddálilo přiblížení funkcionality v plném provozu a k tomu, abychom si mohli všichni říci ano, funguje to. Co se tedy má dít? Jsme určitě připraveni o tom diskutovat i s lidmi, kteří jsou odborníky na danou věc z našich řad, a chceme zkrátka slyšet všechny jednotlivosti. Diskuse, na to jsme čekali a pokud přece jenom jste stavebník, určitě vám spadne kámen ze srdce, když se dozvíte, že Markéta bude diskutovat.

Tohle tedy bylo extempore MPA. Velkohubou žvanivostí nevybočila ze svého standardu, odborně se tomu říká „jalové řeči". Ale MPA není jediný komik. Předseda senátu Miloš Vystrčil se ujal úlohy sdělit národu, na čem se usnesl senát velkou většinou, že digitalizace stavebního řízení vykazuje zásadní nedostatky. Tím senát pomohl vytáhnout káru z bláta.

Co s tím? Je to podle všeho opravdu malér, ale žvanění politických kibiců Bartošovi a jeho týmu nepomůže. To jednak. Dvojak, dnešní kibicové by měli předstoupit před veřejnost a vysvětlit, proč sestřelili návrh stavebního zákona vypracovaný za minulé Babišovy vlády. Je zřejmé, jakou měl zásadní vadu: vznikl „za Babiše" a podle odezvy odborných kruhů byl velmi dobrý. Proto bylo nutno ho odstřelit. Pískání a povykování na Bartoše je z tohoto pohledu to, čemu se říká chucpe.

Výzva ťapkou

Nora komunikuje pohledem, případně hlavou, Gari ťapkou. Když Nora něco chce, kouká na mě a hlavou se mi otírá o nohu. Gari na to jde přímo. Někdy ale je to vysloveně gesto přízně a přátelství.
Častěji něco chce. Zrovna dneska. Sedím s Ljubou v kuchyni u stolu a přijde Gari. Pleskne mě ťapkou. Přemýšlím, co může chtít.
"Deka na křesílku," řekne Ljuba.
Má ji přečtenou. Vstanu a jdu vedle a opravdu, deka leží u křesílka na podlahu. Gari je spokojena a naskočí. Že by tlapkou poděkovala, to ji ani nenapadne.