Premiér Fiala ve středu oznámil na tiskové konferenci, že z dosavadních tří uchazečů o rozvoj naší jaderné energetiky vypadl americký Westinghouse a vláda vyzve francouzskou EDF a korejskou KHNP, aby do 15 dubna předložily závazné nabídky. Skvělá zpráva: tendr pokračuje, proces je v pohybu. Kdyby měl pokračovat a kdyby skutečně byl dodavatel vybrán… Nebudu psát další „kdyby". Rozvoj jaderné energetiky se v našem světě zastavil v podstatě už před padesáti lety a kromě Korejců opravdu spolehlivě dovedou jadernou elektrárnu postavit – nic si nenalhávejme – jen Rusové a Číňané. Západní svět těžil z levné fosilní energie a když přišel k poznání, že to nejde dál, vsadil na bláznivé, ekonomicky neúnosné takzvané obnovitelné, ve skutečnosti dočasné energetické zdroje. Mimochodem, na našem území ta „dočasnost" znamená, že fungují zhruba 10% času a v dlouhých časových úsecích mají dokonce nulový výkon. Zdá se ale, že i západní svět a my s ním procitá z ideologického blouznění a k jaderné energetice se vrací. K jásotu není důvod, kolem zápasiště stojí zástupy fanatiků s vidlemi v rukou a kromě toho, jsme v Česku, kde se státu nedaří postavit vůbec nic, ať to jsou silnice, železnice, veřejné stavby. Vize čtyř jaderných bloků je tedy v řádu snů. Jako optimista ale vím, že i sny se někdy splní a pokud by Fialova vláda předala štafetový kolík svému nástupci a ten ho nezahodil do jetele, všichni Rakušanové a Jurečkové ať jsou zapomenuti a řekneme, stálo to za to. Petr Fiala nám ve středu sdělil dobrou zprávu a je typické, že se v médiích skoro neobjevila. Nezapadá do progresivního vidění světa. Už se to skoro stalo pravidlem: ně+kdy v rozmezí od půl třetí do půl čtvrté mě Nora vzbudí, abych ji odnesl dolů a nechal ji vyčůrat. Když se to stalo poprvé, byl jsem jaksi z toho rozvrkočen, pak se to dlouho nestalo a když znovu, říkal jsem si, že ji musíme dávat před spaním vyčůrat co nejpozději. No a vidíte, zvykl jsem si. Odnesu ji, samozřejmě nesmím zapomenout vypnout zabezpečovačku, abych netroubil že čůráme (zatím se mi to nestalo) a našel jsem si na dlažkové podlaze v přízemí místo, kudy vede roura topení. Stojím, hřeje mě to do tlapek a koukám na zahradě… jak Nora čůrá? Kdepak, chodí tam a čmuchá a dělá důležitou. Možná ale, že sem tam učůrne, o pejska to člověk nikdy nevím. Pak přijde, vynesu ji nahoru a je klid. Noční odpočinek s fyzkulturní vložkou. |