Kampaň o směrování země a o rohlíku
Rozjíždí se kampaň do krajských voleb a třetiny senátu. Čekají nás brzy, 20. a 21. září. Jak se u nás ustálilo, bude to zase souboj Babiš a Antibabiš. Vrátíme vám, co vám Fialova vláda sebrala, to je hlavní myšlenka Babišovy kampaně. Že je to celostátní a nikoli krajské téma? Jak se to vezme. Babiš vysvětluje, že i kraje mají výrazné pravomoci v oblasti sociální a dává najevo, že o ně má zájem. V minulosti se často stalo, že v daném kraji sice ANO vyhrálo, ale že na něho ostatní strany udělaly karanténu a vyšouply ho od exekutivy. Tomu chce Babiš zabránit jak výsledky, tak následným jednáním. Dává najevo, že bez Babiše se nikdo ani… si nikdo ani ruce neumyje, jak kdysi řekl Jiří Paroubek o sociální demokracii.

Opticky to vypadá, že se vracíme do úsvitu našeho parlamentního systému, kdy soupeřily dvě dominantní strany ODS a sociální demokracie. Do té míry dominovaly, že si troufly upravit systém tak, aby to pokračovalo na věčné časy. Naštěstí zasáhl Ústavní soud a pokus zatrhl. Sociální demokracie poté fakticky zanikla, avšak ANO převzalo její agendu rozdávat peníze se státního, kdekoli uvidí napřaženou dlaň. Další analogie ale drhne.

Antibabiš, tedy pětikoalice, totiž dělá totéž. Pokračuje v socialismu s kapitalistickou tváří. Přetahovaná bude jen v tom, kdo se víc odváží zadlužit stát, kdo bude víc „pomáhat lidem". Ať letos v září anebo napřesrok v parlamentních volbách získá převahu jeden nebo druhý, český stát bude nadále dotační, nevýkonný, byrokratický, stagnující a k občanovi nepřátelský. V tomto ohledu nelze změnu čekat.

Neznamená to ale, že „není žádný rozdíl". Je, a obrovský. Andrej Babiš, omezenec bez názoru, se zvolna nechává tlačit logikou událostí tam, kde je už dlouho Maďarsko, kam padlo jeho rodné Slovensko, a co nabývá na síle v Rakousku a čerstvě po nedělních volbách v Německu. Malý detail z kampaně. Aktivistický žurnalismus vytrhl z kontextu Babišovo prohlášení a hlásá, že miliardář Babiš se při zahájení kampaně navezl do podnikatelů topících se v miliardách. Což by samozřejmě byla groteska. Skutečnost je ale taková (horší), že se navezl do zbrojního průmyslu, protože – zatím opatrně – kope ve prospěch Ruska (chceme mír, ne válku).

Pětikoalice je pytel blech, vedený neslaným nemastným a veskrze nezábavným Petrem Fialou. Je v tomto ohledu úplně jinde. Od Pirátů až po ODS je bezvýhradně prozápadní. S ohledem na stav, v jakém se Západ nalézá (Titanik po nárazu s tancem ještě pokračujícím je nejvěrnější přirovnání), – pro nastávající volby – je to o jednu kouli na noze víc. Babiš toho využívá a bude v tom pokračovat. Pořád to ale bude jen v pozadí. Voliči rozkol Západ – Rusko nezajímá, budou volit podle peněženky. Ta jim zhubla za vlády pětikoalice, bohužel. Proto Babiš tak srdnatě mává zdraženým rohlíkem.

Spoléhá na to, že třetině obyvatelstva nedojde jednoduchý fakt, že ten rohlík upekla Babišova pekárna z Babišova obilí (plus všeho co se do rohlíku dává a Babišovi patří taky).

Je vedro

Opravdu vám neříkám nic nového. Je fakt hic. Protahuju hodinu na odchod na večerní procházku. Nechal bych to na sedmou… možná ještě později, to už ale bude tma…
Přijde Gari a začne vymáhat. Holt, má hodiny v hlavě. Tak tedy jdeme.
Máme několik okruhů. Hodně velký, střední, menší a malý. Večer obvykle volím ten střední. Co kdybych ho zkrátil? Vzal ten menší? Nebo dokonce malý? Nebudou dělat ksichty?

Takto přemýšlím a vejdeme do lesíka hned vedle bývalého prasečáku, bude se tu stavět škola. Říkáme mu Cíp. Jdeme Cípem. Mám pořád ještě čas na rozmyšlenou. Jakákoli varianta začíná Cípem.
Projdeme lesíkem… a Nora místo vlevo zamíří vpravo… Na absolutně nejkratší variantu, menší než malou, na okruh zvaný malinký!
Taky je jí vedro. A ví, že já ksicht určitě dělat nebudu.