Pražský městský soud vynesl dříve než se čekalo své rozhodnutí ve věci Čapího hnízda. Soudce Jan Šott opět usoudil, že počínání Andreje Babiše a Jany Nagyové není trestným činem. Původní Šottovo rozhodnutí z ledna odvolací Vrchní soud zrušil, ale ani jeho výtky nepřiměly soudce Šotta, aby svůj původní náhled na věc změnil. „Existují indicie, které tu naznačil státní zástupce, že jsou pochybnosti o celé transakci, jejím pozadí i aktérech, ale ty nejsou přímým důkazem," řekl soudce Šott doslova. Že je špatný celý systém dotací – proč proboha na něčí hotel? Jak k tomu přijdou ti malí hoteliéři, kteří nemají páky a dotaci nedostanou? Zavřít by měli toho, kdo si nemravný, korumpující a důvěru podlamující systém vymyslel., tak o tom se těžko pochybuje. Dále pak, že Babiš samozřejmě měl páky, aby dotaci na „rodinný podnik" vydojil (ano, peníze vrátil, pak dal peníze na charitu, ale primární bylo to dojení), toto je taky mimo pochybu. Právní podstatou se těžko může zabývat někdo jiný, než soudce Šott a jeho oponent, státní zástupce Šaroch, loni měl spis rozsah 36 000 stran, kolik má dnes je těžké odhadnout. Nicméně dvě poznámky připojit lze. Rozmohl se nám tady takový nešvar zkusit u soudu to, co se nedaří u voleb. Není to jen český nešvar, podívejme se do Spojených států, kde se pokoušejí Donalda Trumpa vyšachovat pomocí paragrafů psaných na poměry po občanské válce v druhé půli devatenáctého století. Připomeňme Lex Babiš, nominálně zákon o střetu zájmů, který byl pilován, aby šel napasovat právě na Babiše. Při pohledu na preference se nezdá, že by to fungovalo, ani v Americe, ani u nás. Je to nedůstojné, trapné a ruší to harmonii ve společnosti. Tolik první poznámka. Poznámka druhá. Po nedávném rozsudku Ústavního soudu ve věci valorizací penzí následovala doslova kampaň vedená od Andreje Babiše dolů až k jeho pivním baštám, jak je poznáváme z dýchánků Víta Rakušana, že je soud podjatý, že ve v rukou Pavlovy vlády (bez ohledu na to, že většinu soudců kteří v této kauze rozhodovali jmenoval ještě prezident Zeman). Je to hnusné a dokonce barbarsky nedemokratické. Ústavní soud rozhodl podle práva a podle svého úsudku a právě tak rozhodl Městský soud v Praze a soudce Jan Šott. Připomínám klasické heslo podporujte svého šerifa. Formulujme ho jako heslo podporujme naše soudce. Až rozsudek bude pravomocný (obě strany mají možnost se odvolat), pak bude mít Babiš možnost zprošťujícího rozsudku politicky využít – a jistě to udělá, ječet že mu ubližují on opravdu dovede. Pokus ho dostat do tepláků (kolikrát jsme se s tou vizí setkali, Milión chvilek při prvním kole procesu dokonce přivlekl ambulantní kriminál před soudní budovu) bude mít bumerangový efekt. Nemusím hledat jiný důvod pro to, aby se pokusy politika dostat do tepláků místo ho porazit ve volbách neopakovaly. Ještě dodám, co už jsem napsal o něco výš, že o mravní pokleslosti kšeftů kolem Čapího hnízda ani v nejmenším nepochybuji. Často potkáváme jiné pejsky. Mockrát jsem tu psal o Besince od sousedů, velmi hlasité osobě. Někdy bývají pejskové dva: často jsou to dva střední chrti, kluk a holka, Gari už dávno vzdala touhu je chytit, polochromá Nora se tváří, že až jí dojde trpělivost, že je uštve. Když jsou psi tři, to už začíná být hodně psů – nikdy nebyly problémy. Ani dneska ráno nenastaly. To jsem ale těch psů napočítal sedm, a to už bylo fakt přepsáno. |