![]()
![]() Na tom by nemělo být nic divného, prezident Pavel nabádal k realismu ještě v době, kdy Ukrajinci měli úspěchy v osvobozování napadeného území. Varoval před přílišným optimismem a konstatoval, že se vše nemusí vyvíjet podle ideálních představ. V tomto smyslu tedy není jeho aktuální postoj žádné novum. Sám prezident se následně ohradil proti dezinterpretacím, jeho upřesňující vyjádření jsme zveřejnili zde. Nicméně Andrej Babiš nepřestává tlačit absurdní ideu, že „Pavel opakuje to, co Babiš říká odjakživa". Pravda je taková, že prezident od začátku realisticky vnímal poměr sil a varoval před maximalistickými představami – s tím, že je třeba nadále Ukrajině pomáhat, aby dosáhla nejlepší pozici, až situace dozraje k jednání. Pozice Babiše a dalších chcimírů je absolutně jiná: přestat pomáhat, přistoupit na ruské požadavky a uzavřít dohodu přes hlavy Ukrajinců. Babiš dokonce ve své rétorice překračuje hranice odpovědnosti, když se – slovně – domáhá zveřejnění detailů jednání o dodávkách munice z třetích zemí v rámci tzv. „české iniciativy". Prosazuje kapitulaci… s jakými důsledky? Evropa jako součást Západu čelí rostoucímu tlaku globálního jihu, tedy někdejšího „třetího světa". Ztrácí tu vliv, nechává se vytlačovat z pozic v Africe – a prokazuje slabost. Přitom síle a jediná hodnota, kterou tento „třetí svět" je schopen vnímat. Myslí si Andrej Babiš, který je přece jen snad příčetný a dovede kalkulovat, že si Evropa upevní pozici kapitulací před Ruskem, které se tváří jako přítel a ochránce „globálního jihu"? Toto je základní otázka globální politiky. Jen síla budí respekt, kdežto prohra je výzva k další porážce. To je, oč tu běží.
To už byla jiná liga. Tady ale musím říct, že mě pád do jezírka reálně nehrozil, Megině ano. Ale nespadla, takže výsledkově je duel vyrovnaný nula nula. Je ale ovlivněn tím, že já na ryby neštěkám, Megina ano. |