Dochází nám čas
Jen pár let zbývá na vybudování obrany, která by se lépe vyrovnala agresivnímu Rusku.

Dá se čekat povyk mírotvůrců, že se tu zase straší veřejnost neexistujícím nebezpečím? Zachovejte klid, mírotvůrci se mohou věnovat jiným tématům. Své spoluobčany takto varuje norský náčelník ozbrojených sil generál Eirik Kristoffersen v rozhovoru s deníkem Dagbladet. „Nyní je okno, které možná potrvá jeden, dva, možná tři roky, kdy musíme investovat ještě více do bezpečné obrany,“ řekl generál, první ve své funkci od světové války, kdo má za sebou bojovou zkušenost. Ve shodě s ním je i jeho švédský partner ve funkci Mikael Bydén, i ten žádá Švédy, aby byli připraveni na válku. Nejsou to ojedinělé hlasy. Iluze o světě spolupráce a rozumu, o „konci dějin", kdy se ukázalo, že kooperace je prospěšná všem a konflikt neprospívá nikomu, tyto iluze jsou ty tam.

Naší vládě můžeme vytýkat ledacos, ale postoj v této věci je pevný a správný. Ministryně obrany Jana Černochová pracuje na dotažení kontraktu s Američany na systém letecké odstrašující síly F35. Zdaleka nejen posilování letectva o stroje schopné v plném rozsahu spolupráce s letectvy partnerských států aliance: je tohle snad atomová věda, že to někdo nechce pochopit? Je dobře připomínat a vysvětlovat, že jde o kontinentální systém, že touto akvizicí se staneme součástí obranného valu Evropy – a pokud nechceme hrát roli onuce na něčích nohou, musíme k budování valu přispět.

Proto si zaslouží pohrdání pokusy Andreje Babiše tyto snahy bagatelizovat a brzdit – směšným odvoláváním na „článek 5". Příští rok může v Bílém domě sedět Donald Trump a jemu na nějakém článku 5 záleží asi tak jako tomu pánovi s mokrou nohavicí. V neděli hájila ministryně naše zájmy v televizi – a oponoval jí její předchůdce za ANO Lubomír Metnar, že Karel Řehka zbytečně straší a příliš často je vidět v médiích. Náš náčelník generálního štábu dělá přesně to, co dělají jeho partneři, burcuje veřejnost. Bez podpory veřejnosti jsou snahy o obranu marné. Bláboly o „uvážené a promyšlené diskusi" odhodlání otupují za situace, kdy na kontinentě už válka probíhá a kdy náš východní soused se pod nově zvolenou vládou zjevně chystá chodit ruskému tlaku naproti.

Příliš radosti najednou

V sobotu jsem Gari a Noru vyvezl na luxusní procházku – za naším zvolským fotbalovým hřištěm je široká pláň a pak je vyhlídková cesta nad řekou s lavičkami a cedulemi a pohledem na Vltavu. Lahoda pro oko, skvělý terén pro pobíhání

Zastavím za humny, pejskové opustí auto – a okamžitě našli radost navíc: obrovskou hromadu hnoje. Když řeknu obrovskou, tak tím nemyslím, že tam někdo zvrhnul valník. Muselo jich být sto těch valníků.
Domů jsme se vrátili všichni tři voňaví. Věřili byste tomu?