Se mnou přijde… co?
Europoslankyně za Stačilo! Kateřina Konečná oznámila, že do nadcházejících parlamentních voleb firmu povede a pokud se to povede, stane se poslankyní. Znamená to, že položí mandát v Bruselu. Radek Bartoníček s ní natočil na Aktuálně.cz krátký rozhovor. Je velmi poučné si ho poslechnout. Konečná tam hystericky křičí, div ji neklepne, kolik je u nás lidí v bídných životních podmínkách. V rozmezí několika minut je všechno, vláda manipulující rozpočtem, Ukrajina, referendum, stíhačky F35. Jedno tu ale chybí: co by komunisté chtěli reálně udělat, aby se ze špatné situace dostali ti, kdo jsou dnes chudí.

Za první republiky byli komunisté pod Gottwaldovým vedením jiní sekáči. Sebereme bohatstým jejich majetek, to byl ten recept. Konečná slibuje jen jakýsi neurčitý „pořádek". To zaručeně zabere, kdo z nás by si nepřál pořádek? Jenom někteří ale jsou schopní uvěřit, že ho zavedou komunisté.

Nezbývá než se vrátit k tolik propírané otázce komunikace. Kde kdo si myslí, že Konečnou a její komunisty dostane do kolen, když jim vpálí koncentráky a šibenice. Rána vedle. Nezapůsobí to ani na Konečnou a její partu, ani na váhající lidi, schopné a ochotné jejich vábení poslouchat. Konečná nikoho věšet nebude, nemůže a jistě nechce. Slibuje pořádek a halucinuje o tom, jak zatrhne odvody zisků z Česka do ciziny, to jo. Obojí je mimo realitu, pořádek se u nás zavést nedá a velké ryby si na své peníze sáhnout nedají. Co tedy?

V nejlepším případě, pro komunisty nejlepším, kdyby se dostali k moci a mohli o něčem rozhodovat, zvětšili by díru do státní pokladny a ještě by zhoršili podnikatelské prostředí. Fialova dotačně socialistická vláda ho pořádně zhoršila, ale kdyby komunisté měli mít po volbách zásadní vliv, bylo by to násobně horší.

Doufejme, že to nehrozí. V Česku je těch patnáct, teď už možná dvacet procent lidí ochotných volit extremisty. Zdá se to hodně, ale je to hlávka zelí okusovaná hodně velkým houfem zajíčků. I takový Robert Šlachta by si chtěl smlsnout. Konečná mezi těmi zajíčky vyniká a je dobré před ní být na pozoru. Ale s šibenicemi ať na ni nikdo nechodí. To už je po sezóně. Už ani dnešní padesátníci leckdy netuší, kdo byl Husák a o nějakém Jakešovi také neslyšeli. Konečná se tedy vrátí z Bruselu.

Aby tu nebyla jako kůl v plotě 2.

Dokud je sníh

Nastala obleva, mírná sice, ale dostatečná na to, aby bylo bláto tam, kde byl včera ještě led. Pejskům je to samozřejmě jedno, mně ne. Ledové počasí má tu výhodu, že po návratu z procházky mohu Gari s Norou pustit dovnitř a nemusím jim utírat tlapky, natož abych je hnal do sprcháče, co máme v garáži.

Možná ještě na zítřek mi vydrží malý trik, že totiž s nimi po návratu obejdu po zahradě barák a nechám je vyráchat ve zbytcích sněhu. Jsou to dobré duše. Jdou oddaně za mnou, místo aby si sedly na rohožku a štěkaly:
„Chceme k miskám! Chceme k miskám!"
Tak pojďte k miskám. Jedno kolečko stačí.