Chlapci? Ne. Grázlové!
Je to otázka pojmů.
V devadesátkách jste často čítali v novinách výkony tohoto typu:
Policie zadržela podnikatele X.Y. s půl kilem heroinu v aktovce.
Jindy zase:
Podnikatel P.Q. byl nalezen ve škarpě s průstřelem hlavy, policie zadržel jeho společníka v souvislosti s pašováním děvčat z Balkánu.
Atd.

Dneska se už o gangsterech jako o podnikatelích nepíše, což samozřejmě neznamená, že by se mezi podnikateli nenašli gangsteři. Nicméně pojmologie se v tomto smyslu upravila. Zato je nám vyskytují jiný nešvar, cituji z čerstvého zpravodajství: Policie ve Švýcarsku zatkla 15letého chlapce, který je podezřelý, že v sobotu večer v Curychu pobodal ortodoxního žida.
Zpráva nám sděluje:
Antisemitský fanatik se pokusil v sobotu večer v Curychu vraždit pomocí nože.

Dejme stranou to který je podezřelý, zřejmě ho chytli s kudlou v ruce a není tedy o čem diskutovat. Jde mi teď o označení. Pro mě je „chlapec" školák, který se šprtá násobilku a ve volných chvílích cvrnká s kamarády na plácku kuličky. Může mě čert vzít, když čtu tři chlapci ve věku od třinácti do šestnácti lety znásilnili v parku pokladní z místní samoobsluhy.

Byl jsem zvědav, co mi najde starý dobrý Google, ale ten už definitivně zdegeneroval a stal se z něho zprostředkovatel komerční reklamy. Vstřícnější byl server Policie.cz. Tam samozřejmě čtu:

Mladoboleslavští kriminalisté se od 5. září 2023 zabývali případem napadení 9letého chlapce, ke kterému došlo v odpoledních hodinách na tř. Osvobozených politických vězňů v Benátkách nad Jizerou ze strany dvou, v té době neznámých, nezletilých chlapců.

Ale už v následujícím odstavci mají pojem nezletilci. Což je v pořádku, nezletilec je slovo bez emotivního náboje, je neutrální. Nenapadlo by mě, že Mirek Dušín je nezletilec a nezletilec zboxoval pětaosmdesátiletého starce do bezvědomí mě rozčílí po stránce věcné, nikoli slovesné.

Ostatně soudím, že se v minulosti stalo mnoho chyb, a zrušení tělesných trestů mezi ně patří. Což myslím jen částečně ze srandy.

Otázka věku

V Průhonickém parku jsme s Ljubou potkali rodinku s pejsky: byli dva, střední chrti, v kabátcích. To se rozumí, že jsme se dali do řeči a jen tak jsem prohodil, že my už jsme kabátky odložili. "Jsou to stařenky, je jim deset," znělo vysvětlení.
Jejda, stařenky… Garině je jedenáct a Noře třináct… Ještě štěstí, že z lidské řeči rozumí jen něco, zvlášť když jde o něco k snědku. Chtěly by kabátek? Vyčítaly by, že musely nosit kabátek?
Ne na všechny otázky se dočkáme vyčerpávajících odpovědí. Zvlášť, jde-li o pejsky.