Co máme čekat a čeho se bát
SPOLU Petra Fialy vyrazilo do volebního boje v barvách Zelených a Sociální demokracie. Aby utvrdil muziku, v rozhovoru s nejprestižnějším deníkem světa Financial Times oznámil planetární populaci, že jeho volební soupeř Andrej Babiš je slouha Vladimíra Putina. Takže až na podzim Babiš vyhraje volby, i v Tararingapatamu budou vědět, že Česko se ocitá v područí Ruska, jelikož i v Tarararingapatamu je několik elitních Tararingapatamanů, kteří čtou Financial Times.

Problém je ale někde úplně jinde.

Babiš samozřejmě není žádný Putinův slouha. Není ničí slouha. Žádný názor nemá, je ochoten k čemukoli s kýmkoli. Momentálně se opatrně hlásí k Trumpově Americe, ale hodně potichu, aby s toho všimli komentátoři jím nenáviděného tisku, ale ne voliči. Skutečnost je taková, že ANO tak dlouho vysávalo levicové hlasy, až se stalo de facto českou sociální demokracií. Jako takové by mohlo vegetit v systému evropského systému sociálních států, založených na dotacích a podporách každému, kdo si řekne, a vydírání produktivní menšiny obyvatelstva, která pořád ještě kupodivu existuje.

Potíž je v tom, že Andrej Babiš není schopný jiné politiky, než negativního vřeštění ve stylu makak. To se líbí zhruba třetině obyvatelstva. Odborně se tomu říká absence koaličního potenciálu. Na absenci koaličního potenciálu se můžete vykašlat, pokud jste v opozici. Tam žádnou koalici nepotřebujete, stačí mít obsazený pultík a mediální kanály a vřeštět a vřeštět. Funguje to, protože zmíněná třetina obyvatelstva je ráda, když „jim to někdo pořádně natírá".

Problém začne po volbách, až tato metoda zabere pozitivně natolik, že Babiš vyhraje volby, ale nevyhraje dost. Pak nastane ta skutečná potíž. Může se velmi dobře stát, a mnohé indicie to naznačují, že bude nucen se spojit s bizarními skupinami, jako jsou Motoristé (strana pana Turka, který není jejím členem) a STAČILO! (skupina paní Konečné, která není jejím členem). Bude muset sáhnout do politické protoplasmy, která okopírovala příklad SPOLU a z pidistran se poslepovaly celky s aspirací na volitelnost. V této uhnětené protoplasmě plují bytosti, na něž platí označení mašíbl, totiž „magoři, šílenci a blbi".

Jakmile s nimi bude Babiš koalovat, protože mu nic jiného nezbude, musí jim dát ministerská křesla. Po experimentu s Piráty si dovedete představit, k čemu to povede?

Zoufalství

Odjížděl jsem něco si vyřídit. Otevřel jsem si bránu, vyjel, dálkovým ovládáním ji zavřel a jedu za svým důležitým cílem.
Mrknu do zrcátka. Pořád koukám do zrcátka, to je jeden z mnoha důvodů, proč ještě nejsem na krchově.
Uprostřed ulice stojí Nora a zoufale za mnou hledí. On jede pryč. On mě s sebou nevzal.
Vrazil jsme tam zpátečku, zacouval jsem, Noru vrátil do zahrady, znova zapnul bránu a počkal, až zaklapne.
Divím se jí, že se mnou chce pořád být. Vždyť já sám sebe nemůžu vystát!