Spolu s vládou čekáme na potopeň
Mám rád slovo potopeň – pochytil jsem ho od jedné paní, kterou jsem potkával na procházce s pejsky. ale Občané jsou ze všech stran nabádáni, aby se připravili na nejhorší a pokud se opravdu stane to, co předvídají meteorologické mapy, suchý z toho nevyjde nikdo z nás.

Povodní i s tragickými důsledky jsme zažili v posledních desetiletích několik. Nejhorší byla ta v roce 2002. Žil jsem tehdy ještě v Praze a pozitivně mě překvapilo, že metropole měla přichystané protipovodňové zábrany. Bez nich by historické centrum bylo celé zdevastované. Když pak povodně pominou, prudce stoupne popularita institucí, jako je armáda a hasiči. Nepochybujme, že tomu bude tak i tentokrát, pokud skutečně dojde k tomu, čemu se zdráháme uvěřit.

Některé rady se mohou zdát komické, například pobídky, aby si lidi připravili evakuační kufry. Vzpomněl jsem si při té příležitosti na jednu známou a na její zážitek z roku 2002. Bydlela v centru Prahy, na Hořejším nábřeží mezi Jiráskovým mostem a Mostem legií. Blok domů, kde bydlela ve 4. patře, byl evakuovaný. Měla tolik prozíravosti, že vyklidila ledničku. Kdo to v jejich domě neudělal, měl v ní po návratu živo. Je tudíž dobře vzít v úvahu i ten kufr s tím nejnutnějším anebo – zjistit, kde jsou klíče od skladu s protipovodňovými zábranami, jak na tiskovce připomněl ministr zemědělství Marek Výborný. Zbytečná škoda je vždycky mnohem horší než zbytečná opatrnost.

Rozumného se nedá říct nic k tomu, co nás čeká, pokud dojde na nejhorší. Až to přejde, bude se mudrovat, čemu se dalo zabránit. Budu zvědavý, zdali pražského dopravního náměstka Hřiba napadne odlifrovat vlaky metra někam do kopce.

Stopy ukazují na…

Většinou na mne. Tentokrát jsem v tom ale byl nevinně. V noci na čtvrtek docela pršelo, nějakých 10 mm a bláta bylo víc než dost. Po dlouhé době jsem tedy po ranní procházce zamířil k hadici v koutě garáže a Gari i Noru pořádně umyl. Mimořádně. Až moc často na to zapomínám.

Jak vznikly ty stopy? Holt, odpoledne šla na procházku Ljuba a nějak do návratu přišel telefonát a slovo dalo slovo a… vznikly stopy.
Žádný kravál z toho nebyl. Být to opačně, nastal bych. Vědci tomu říkají asymetrický přístup ke stopám na světlé dece.