Británie zvolila stagnaci, Francie chaos
Parlamentní volby v Británii skončily vítězstvím labouristů nad konzervativci: vše ukazuje na to, že nová Starmerova vláda bude pokračovat v zhoubné politice vlády předchozí, ale sešup půjde rychleji. V neděli pak skončilo druhé kolo parlamentních voleb. V materiálu opřeném o odhady ČTK večer sděluje, že nečekaně vyhrál levý blok. Nevím, kdo co čekal nebo nečekal, vítězství levičáků se čekat dalo ve chvíli, kdy k němu voliče vyzval prezident Macron. Ten recept k vítězství levých ultras je prostý: označte protivníka za fašisty, zastrašte střed a vítězství je vaše. Což se ve Francii stalo. Označování za fašisty funguje a používá ho dnes ve světě kde kdo. Pro americké demokraty je Trump fašista. Náš ubohý Fiala je fašista v očích Vladimíra Putina. Fiala je natolik slušný, že Babiše za fašistu přímo necejchuje, ale ruskou vlajku mu na čelo nechá namalovat (opakuji, že právem) a protože Putin je taky fašista, tak se nám kruh pěkně uzavírá. Každý jsme fašista pro někoho a někdo je fašista pro nás.

Zabýváme se teď Francií. Jejich sněmovna má 577 křesel, takže k většině potřebuje 289 prstů na puntíku „ano". Takzvaná Nová lidová fronta (nazvaná podle katastrofální Lidové fronty z konce třicátých let, která Francii ochromila a udělala z ní Hitlerovu kořist) má šanci na 175 až 205 křesel, macronovci 150 až 175 míst. Lepenovci zůstali třetí se ziskem - podle odhadů - 115 až 150 křesel. Odhady bývají ve Francii spolehlivé, takže by to bylo opravdu velké překvapení, kdyby po oficiálním součtu měly volby vypadat jinak než hodně – jakž takž – málo v pořadí levicoví ultras – střed – pravice.

V pohotovosti je 30 tisíc policistů, protože ve Francii nikdy nevíte, co se může stát. Levičák Mélenchon okamžitě vyzval k demisi Attalovy vlády (Attal je ten, kdo si pochvaloval, že migrační pakt donutil východní země přijmout přebytečné migranty, Mélenchon zve ke stěhování do Evropy celou Afriku), následně prezident Macron vyzval obyvatelstvo ke zdrženlivosti, protože odhady výsledků podle něj neodpovídají na otázku, kdo bude vládnout. To tedy neodpovídají, když i takzvaně umírnění socialisté v euforii z vítězství odmítají s Macronovými centristy jít do vlády.

Na konečné výsledky si musíme počkat. Jisté ale je, že v Paříži to nebude jako v Londýně, kde Sunak poblahopřál soupeři na závěr voleb k vítězství a vítěz se následujícího dne nastěhoval do Downing street číslo 10.

Velké manévry s dobrým koncem

„Neviděli jste našeho pejska?"
To je věta, kterou neradi vyslovujeme a neradi slýcháme. Chválabohu, ani Gari, ani Nora nepatří mezi psy-zdrhače, takže spíš nastává ta druhá varianta. Naposledy v sobotu. Ztratil se S., z důvodů konspirativních utajím jméno. Majitelka zoufalá, ptala se Ljuby, jestli… však víte. S. vzal roha. Majitelka není majitelka, jenom S. hlídá mladejm. Zorganizovala velké pátrání. Automobily i jízdní kola pročesávaly prostor mezi Oleškem, Okrouhlem, Ohrobcem a Károvem, oni ti čoklové jsou schopni urazit nevídané vzdálenosti, když je to popadne.
V neděli odpoledne jsem paní potkal já. Zářila. Mám vyřídit, že se S. našel. Prohrabal se dírou k sousedům a řádil s tamním psem na zahradě. Musel slyšet, jak ho hledají. Slyšel a nedbal.
Zatímco mi to vše barvitě líčila, S. běhal kolem nás a tvářil se jako by nic.