Ne znamená ne a podpoří to stát
Sněmovna schválila novou zákonnou definici znásilnění a pokud ji schválí i senát a podepíše prezident, budeme mít nový zákon o znásilnění. Dosud bylo podmíněno fyzickým násilím anebo hrozbou, nyní jde o nesouhlasný pohlavní styk. Změna je v souladu s dobou, jiná je atmosféra: co by dříve takzvaně prošlo a bylo jaksi v souladu s normou, dnes by tvrdě narazilo. Muž musí počítat s tím, že je třeba ve vztahu k ženě být v pravém slova smyslu partnerský. Tradiční model byl z hlediska muže dobyvatelský: muž měl být iniciátor a počítalo se s obrannou reakcí. Přílišná vstřícnost ze strany ženy byla chápána jako nemístná, jako příznak nemorální povolnosti. Tohle je pryč a muž který to nechápe, riskuje, že dopadne jako Dominik Feri.

Novela se ještě nestala zákonem, ale pravděpodobně senátem projde a bylo by divné, kdyby ji prezident nepodepsal. Máme tedy právo přemýšlet o tom, jak se osvědčí a vyslovit se k tomu by měl ten, kdo zná situaci třeba v Německu nebo Švédsku, kde obdobný zákon už platí. Ďábel je přece skrytý v detailu. Zásada „ne znamená ne" zní pěkně řízně, ale co znamená v praxi? Ono klasické „mě dneska bolí hlava" znamená toto zákonem podpořené „ne které znamená ne" a tudíž hrozba „za touto hranicí je znásilnění"? A jak to bude, až Maruška po pěti letech zjistí že Pepíček byl její osudný hrubý omyl, a všechna její dosavadní „ano" by nejraději nacpala do popelnice a že vlastně toho Pepíčka nikdy pořádně nechtěla? Po rozchodech, natož pak po rozvodech dochází k sakra velkému přehodnocování všech dosavadních „ano". Jak se bude „ne" po pěti letech dokazovat?

Uvidíme, jaká bude praxe a jak si budou soudy počínat, ale přiznám, že toto je velmi vzácná příležitost, kdy si říkám: chvála bohu, že mi není dvacet.

Blbost na kvadrát
Velké haló vyvolaly v Česku billboardy vylepené na Slovensku. Byly na nich slogany BEZ RUSKA NEPREŽIJEME a EU A NATO NEPOTREBUJEME. Nastalo velké rozčilení, že opravdu to ten Fico se svým Pellém přehánějí a už se vyskytly hlasy, že by bylo záhodno vtáhnout na Slovensko vojskem. Jenže k úžasu všech se ukázalo, že za billboardy je seskupení Demokrati 2023 a že v další fázi kampaně dojde ke změně na „UKRAJINA JE PŘÍTEL" a „BEZ RUSKA PŘEŽIJEME". Veřejnosti to vysvětlil bývalý slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, aktuálně poradce Jany Černochové. Proboha, ať jí radí leda co si dát k obědu… Kampaň je autentická magořina, která nás zbavuje šance divit se na Slovensku čemukoli.

Obracení brouka

Gari našla v lese brouka. Ležel chudák na zádech, Gari jsem tedy odehnal a brouka na nohy postavil. Uznale odešel a ztratil se v trvávě. Stačil jsem si ho vyfotit a strýček Google určil, že šlo o chrobáka lesního, pobývá na celém území republiky.
Jakpak se asi otočil na záda? Ležel uprostřed cesty. Dovedl bych pochopit, kdyby to bylo někde v porostu: lezl kam neměl, spadl a to pak je neštěstí hotové. Jak ale se dostane na záda na rovné cestě?
Což mi připomnělo dávný výlet do Monument Valley, to je místo, kde se notoricky v Arizoně točí kovbojky (točily, dnes už nikoho nebaví). Rovná silnice v rovině, ani příkopy kolem ní nejsou, nic – aby se tam daly točit ty kovbojky. Přibrzdil jsem u skupiny opravdových Indiánů, ale nemávali tomahavky. Havarovali autem, běhali kolem něho a měli ho obrácené na střechu. Nikde nic, jen auto na střeše, kolem Indiáni a na obzoru ty velebné kopce s uříznutým vrcholem.
Jak se auto dostalo na střechu? Stejně jako chrobák lesní. Detaily neznám.