Moskva lepší Bruselu
Evropská unie je nebezpečnější pro naši svobodu než Rusko, zjistil Václav Klaus, prezident republiky. Zato nikdy nevěřil, že má protiraketová obrana nějaký smysl. Současná společnost je mnohem více řízená, než tomu bývalo za komunismu před dvaceti lety.

Co to je, mnohem více řízená? Prý je na místě obava, zdali je Česko schopné udržet si identitu jako stát.
Zatímco předchozí postuláty jsou přinejmenším diskutabilní a teze o to, že je společnost dnes víc řízená než za komunismu, by zasloužila svěrací kazajku a odsud do polštářované cely v Bohnicích, ta poslední teze zasluhuje pozornosti, úvahy a možná i přitakání.
Stát, který má v čele Václava Klause a v poslanecké sněmovně typy jako je Jiří Paroubek, tak na jeho budoucnost bych opravdu nevsadil ani fajfku tabáku. Udrží se jen zázrakem, a to jen jestli nějaká bouře nepostihne tuhle chatrnou lodičku, do níž zmiňovaní tajtrlíci vrtají díry pod čarou ponoru.
A že nepřijde bouře, to je velmi, velmi nepravděpodobné.

Paroubek pošle balíček k čertu
Poslal čertu vládu, když měla na půl roku celoevropskou zodpovědnost, poslal k čertu volby. Co bude dál?
Pošle k čertu úsporný balíček. Je to plně v logice téhle strany. Lidi, nebojte se, křičí na ně ze všech stran oranžové plakáty. Dostanete do koryta. Všichni dostanou přidáno. Zdroje jsou!
A když dojdou, půjčíme si.
Ano, tihle lidé nutně vyhrají volby v národě, který strpí, aby komunisté byli parlamentní stranou.

JAK ŽIVOT JDE: Hokus pokus
Onehdy Ljuba koupila za dvě stovky flašku moravského bílého. Koupila ji v Domě u závoje, to je teď v Břežanech na tom novém náměstí vedle spořitelny obchod s dobrými víny, francouzskými sýry a je tam i restaurace, kde se moc dobře vaří: žádné vepřo knedlo zelo a guláš, to tedy ne! Zkrátka, velmi dobrá kuchyně francouzského typu. No a tam Ljuba koupila tu flašku.

Včera odpoledne byli u nás dva pánové na jakési počítačové konzultaci a nedali jináče a taky za sebou zanechali flašku. Ukázalo se, že ji koupili též U závoje. Ljuba si vzpomněla, že tam tohle víno taky viděla. Bylo francouzské.

Obě flašky stály více méně totéž. Takže jsme udělali pokus. Ona nalila do dvou skleniček a měl jsem poznat, co je francouzské a co moravské. Poté jsem udělal totéž, do jiných dvou markantně odlišných skleniček jsem nalil francouzské a moravské.

Poznali jsme to oba, bez váhání a zkoumání.
Holt se zase osvědčilo to, co říkám pořád - ano, na Moravě občas vyprodukují kvalitní bílé víno, leč za cenu dvoj až trojnásobnou kvalitativně analogického vína cizího. Tradice typu "svinstvo budem dávat Pražákům, oni to nepoznají" nese stále ještě své trpké ovoce. Musím tedy říci, že to moravské, co jsme včera koštovali, už nemělo onu typickou bahenní příchuť. Bylo jen prázdné a o ničem, ale poživatelné bylo. Jen ty dvě stovky... Kdyby stálo půlku, lépe pak třetinu, rozuměl bych tomu víc.