Toto nebude snadná krize

Kdo chce sledovat českou politiku, musí vypustit kategorie jako je "slušnost", nebo "veřejný zájem". Vždy a absolutně jde o osobní zájmy předáků a jejich skvadry. Proto jsem si dovolil prorokovat, že tato krize kolem ústavního zmatku nebude mít krátké trvání. Samozřejmě škodí základním zájmům České republiky. Samozřejmě buduje její obraz jako spolku, který si nedovede vládnout. Samozřejmě že vytváří nejistotu. Samozřejmě nejistota je smrtelné prostředí pro ekonomiku a doplatíme na ni všichni. O tom všem není nejmenšího sporu.
O idealistických pohnutkách Jana Kalvody a pana Melčáka nelze nic než než pochybovat. Ale tato pochyba nám není nic platné. Události dostaly vlastní dynamiku a je těžko odhadnout, jak dopadnou.
Česká politika se pohybuje v prostoru bez pravidel, bez kultury, bez autority. Dlouhodobé cíle jsou pojem neznámý. Ústavní krize je něco jako "živný roztok". Zde mohou rozbujet osobní i skupinové ambice, protože:
- neexistují pravidla
- nelze určit viníka
- tudíž nikdo nemá osobní odpovědnost
- čím déle to trvá, tím méně se komu chce věc řešit
- funguje dočasná vláda, která je očividně schopná řídit stát a na niž je možno posléze všechno špatné svést
Za této situace může každý politický subjekt hrát svoji vlastní, osobní hru. Paroubek chce volby co nejdřív, protože svoji brutálně populistickou kampaň načasoval a její síla by mohla za měsíc, za šest neděl vyprchat, lidi by mohli začít přemýšlet a ti chytřejší by se mohli před jeho billboardy začít smát;
ODS chce volby odložit, protože je bez koncepce, bez koncepčního vůdce a věří, že se za měsíc, za šest neděl situace nějak zklidní a věrní voliči přestanou pokukovat po TOP 09;
komunistům to všechno může být v podstatě jedno, svůj šik mají jistý, do parlamentu se dostanou a na současných potížích mohou názorně demonstrovat marasmus demokratického systému;
lidovci budou dál hrát svoji roli hosta na kterékoli svatbě.
No a z těchto předpokladů je možno sledovat a hodnotit aktuální postoje oněch stran. Uvidíte, že to funguje.
Jen ten konec to nepřiblíží, ale zase - není to vlastně jedno?
 |
JAK ŽIVOT JDE: Ty ptačí bestie
Ano, je to jako v pohádce o hýčkání hada a on je z něho zlý drak. Z roztomilých ptáčátek kosáčků malinkých to kuliček se vyklubaly bestie, které nám na zahrádce rvou mech.
Máme zahradu "orientálního typu", tedy "japonskou inspiraci", a kameny pokryté mechem k takovému pojetí nezbytně patří. No a pak přijde kos a jako cvok rve ten mech pryč.
Mají to kosové zřejmě v genech. Ještě když jsem bydlel na Mrázovce, narážel jsem na stejný problém. Tam je před vchodem do domu, ve stinném loubí kryjícím schody a terásku, kamenný stůl. Je to pískovcová deska a na ní se časem vytvořil ubrus z mechu. Je to skvostná podívaná, jenomže čas od času přijde kos a ten mechový ubrus zničí a je po kráse. Už dávno jsem uvažoval, že natáhnu nějaké ochranné pletivo, ale to by bylo taky po kráse. A co tady, ve Zvoli? To mám ty kameny obalit síťkou?
Jo, krásu je třeba chránit, i před kosy. Jenomže nevím jak.
Pokud mi někdo poradí vzduchovku, tak děkuji nechci.
I ten kos je krásný.