Ukrajina – hledání cíle
V rozhovoru se světově prestižním listem Financial Times redefinoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba cíl válečného území své země. Už to nemá být status quo ante, tedy návrat před 24. únor 2022, nýbrž kompletní odchod ruských okupantů z celého území Ukrajiny, včetně separatistických oblastí a Krymu. Ke změně válečného cíle vede podle něho Ukrajinu skutečnost, že Ukrajinci jsou vojensky „dost silní a vyhrávají bitvu o Donbas“.

Je to závažná změna, pokud je to skutečně oficiální postoj a autentický cíl válečného úsilí. Problém je v tom, že ona síla, na niž se ministr Kuleba odvolává, má dvě složky. Jedou je bezesporu heroická ochota ukrajinských mužů a žen rvát se s agresorem. Obléhání Azovstalu vstupuje do dějin jako příklad hrdinství srovnatelného s obléháním izraelské pevnosti Masada římským vojskem v prvním století po Kristu. O tom všem není pochyb.

Druhou složkou je masivní podpora ze strany Západu. Putin svým rozhodnutím z 24. února také probudil spícího obra. Nedocenil, že nahlíženo optikou Západu Ukrajina není Gruzie nebo Čečna. Nechal se zmýlit vzkazem prezidenta Bidena, že malý vojenský výlet v podstatě nebude vadit. Netřeba to rozvádět, velký výlet vadí a eventuální ukrajinské úspěchy na Ukrajině jsou z velké míry podpořeny výzbrojí západního původu.

Když tedy jde o změnu cíle, asi by bylo rozumné, kdyby západní partneři byli konzultováni. Třeba byli, obecně o tom známo není nic. Diplomacii vedou Zelenského diplomaté někdy vidlemi. Velvyslanec v Německu nazval německého kancléře „trucující jitrnicí“ za to, že nechtěl jet do Kyjeva, kdežto Kyjev zavřel dveře německému prezidentovi, který do Kyjeva přijet chtěl. Panuje konsensus ve věci vyhnání ruských sil z celého území Ukrajiny včetně Putinem oficiálně uznaných takzvaných republik a včetně Krymu? Veřejnost o něčem takovém neví a vědět by měla, protože je to změna s tolika možnými variantami důsledků, že je těžké cokoli předvídat.

Spíš jde o rétoriku než o promyšlený koncept. Chladnou hlavu je dobře zachovávat i ve válce a sympatie a s ní spojená ochota pomoci není žádná konstanta. Bez ohledu na toto všechno je zřejmé, že realistický a uskutečnitelný válečný cíl zřejmě nemá ani jedna, ani druhá strana konfliktu. Putin momentálně už chce jenom denacifikovat Donbas, kdežto před tím bájil o euroasijském ráji tradičních hodnot sahajícím až po Portugalsko. Jaký je cíl neformální západní koalice skrze ukrajinskou statečnost není jasné. Cíl ale musí být sdílený, nikoli sdělený skrze média, a až bude sdílený, je třeba za ním důsledně stát. Aby to nedopadlo, jako když Američané verbálně nabídli Ukrajině členství v NATO, aniž s tím byli ostatní srozuměni.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Spojenec

Povel „vyčůrat a spát“ respektuje Nora líp než Gari. Nora bere čůrání vážně, kdežto Gari ho bagatelizuje. Musím zapůsobit na realizaci tohoto projektu. chytře. Nejdřív zavelím Noře. Gari se válí v pelechu a dělá, že neslyší. Poručím Noře, aby zaštěkala. Nora tedy zaštěká, vypudí tím Gari z pelechu a obě vyjdou před barák.

Zde Gari poctivě čůrá, kdežto Nora odchází do křovin. Čůrání naprosto bagatelizuje.

Čtěte neff.cz.