Kdyby bylo to co není…
Kdyby byl Petr Fiala v průběhu své funkce v čele vlády tak energický a přesvědčivý, jako byl ve středeční debatě na Primě s Andrejem Babišem, grafy preferencí by jistě byly namalované jinak. Babiš v některých momentech působil až trapně, jak se schovával před útoky oponenta do slečinkovského pochechtávání. Fiala se ale zřejmě naučil bojovnosti až na předvolebním kolbišti, kde se musel hádat s oponenty. Vždyť i ještě nedávno prohrál trapný duel s Rakušanem při výzvě „pojď na pivo". Výsledek je takový, jaký je. Je pěkné, že premiér působil přesvědčivě dva dny před volbami, bohužel přesvědčivá nebyla jeho vláda po čtyři roky vládního období.

Přitom její výsledky naprosto neopodstatňují míru její špatné pověsti. Byla to přinejmenším standardní udržovací vláda, která si nevedla vůbec špatně. Byl jsem teď na pár dní v Římě. Věčné město je super, miluju ho. Ale co je to platné, na každé stanici metra vojáci se samopaly, ulicemi projíždějí policejní alfy v několikaminutových intervalech, všude špína, veřejné osvětlení žalostné, kodrcáte po rozbitých asfaltových chodnících… Moc rád jsem se vracel domů…

Zpátky k volbám, které začnou už zítra. Dopadnou jak dopadnou, svět se nezboří, země půjde dál svou cestou. Debata neodpověděla na některé nadhozené otázky. Například nevíme, jak opravdu Babiš vyřeší svůj střet zájmu. Ten je evidentní a vždycky byl. Z jeho zřetelné nejistoty v debatě jsem měl pocit, že už je rozhodnutý do premiérského postu nejít. Nemůže to říct naplno. Jeho volič jde za Andrejem Babišem, jeho voliče zajímají Babišovy rozmarné tlachy, jeho volič věří, že pan Babiš je ten chytrý, který ví jak na to a zařídí, aby se měli všichni dobře. Babiš musí držet linku, že bude premiérem a dostane nadpoloviční většinu v parlamentu. Moc dobře ví, že se to nestane. Vzdal přízeň části dezolátní scény opakovaným prohlášením – i na Primě to řekl – že se komunisty nepůjde a nebude usilovat o referenda stran EU a NATO. Zároveň ale musí vědět, že on a jeho problémy jsou hlavní brzda skutečnému úspěchu ANO. Jeho žoviálnost mu získala hlasy, ale odsoudila ke spolupráci s druhou nebo spíš třetí ligou politiky.

A to je s ohledem na stav i takzvané první ligy truchlivé zjištění.

Zase po oraništi

Chodíváme přes pole, i po takové trase vedou naše okroužky. Samozřejmě ne středem, ale pěkně po okraji. Na podzim se odehrává stále stejná práce – prošlapat zorané a uvláčené pole. Pejskům se to daří mnohem lépe než mě. Naštěstí na to nejsem sám. Všiml jsem si, že zatímco v poledne to bylo ještě všelijaké, vpodvečer se už rýsovala stezka. Za týden budeme mít chodníček.

A ještě příhoda. Dorazili jsme už na řádnou cestu a najednou vidím ohromný traktor. Vlekl ohromný stroj. Pejskové se trochu báli, já byl zvědavý – mám rád veliké mašiny. Traktor zastavil a z kabiny vyskočil kluk, kolik mu mohlo být, tak deset plus něco. Běžel ke stroji a něco tam manipuloval s mechanikou. Traktorista zatím čekal u volantu. Stroj ožil a vysouvaly se z něho udělátory. Kluk nalezl zpátky do kabiny a monstrum se rozjelo.

Tak se mi to líbí. Selský synek nezahálí.