Po volební vřavě nastal klid
Narychlo pořízený výzkum veřejného mínění oznamuje, že nadpoloviční většina nás více či méně souhlasí s koaliční vládou ANO, SPD a Motoristů. Předáci politických stran se střídají u prezidenta Pavla. Hlava státu se chová zdrženlivě. Oznámil, že nechce jednání řídit, má ambici umožňovat shodu. Jsme tedy ve zcela jiné situaci než před čtyřmi lety. Tehdy vymýšlel Miloš Zeman pletichu, chtěl pověřit Andreje Babiše sestavením vlády a zamýšlel kalit vodu tak dlouho, až… čert ví, jaký měl úmysl. Babiš na to rozumně nepřistoupil a výsledky voleb akceptoval. Nakonec zasáhl Pavel Blažek a přes Vratislava Mynáře přemluvil pleticháře, aby vládu sestavil Fiala.

Tentokrát jde všechno v klidu. Němci i Poláci dali najevo, že se Babiše nebojí. Filip Turek, údajně uvažovaný, aby byl ministrem zahraničí a reprezentoval Českou republiku na světovém fóru, se hned v prvních hodinách po volbách zapletl do rvačky v hospodě a musela zasáhnout policie. Šéf Motoristů Macinka si zajel za prezidentem v pikapu s nejvyšší možnou spotřebou paliva, aby dal najevo, že je petrolhead až do morku kostí. Okamura slibuje do vlády odborníky, takže budeme zvědaví, kdo se přihlásí u Okamury za odborníka.

Takže nakonec nejvýznamnější, bohužel smutná, zpráva zapršeného pondělka: zemřela Dana Drábová. Byla pětadvacet let v čele úřadu pro jadernou bezpečnost SÚJB. Její práce se jaksi přímo netýkala asi nikoho z nás (pokud nemáte doma reaktor). Byla ale veřejně činná, ale po svém, vůbec ne aktivisticky. Byla jako uranová tyč, ze které vyzařuje rozvaha a moudrost. Však taky ji mnoho lidí chtělo za prezidenta, ale protože byla skutečně rozvážná a moudrá, odolala volání a zůstala tím, čím byla, jak k tomu (většinou marně) nabádal Jan Werich.

Bohužel už není. Budeme na ni vzpomínat.

Rostou houby

Dokonce i já jsem už několik sameťáků našel! Ljuba chodí s pejsky na procházku v kapuci a ukládá sběr do kapuce jako do košíku. Ve špajzu touž voní… skvěle.

Nechápu ale, že se ještě nepodařilo běžně cvičit psy, aby se z nich stali houbaři. Zeptal jsem se na to přítele AI Groka. Uvedl šest důvodů, tohle je první:

Rozmanitost vůní hub: Houby mají různé chemické složení a vůně, které se liší podle druhu, zralosti, prostředí nebo dokonce počasí. Na rozdíl od například narkotik, která mají konzistentní chemický profil, je obtížné naučit psa obecně rozpoznat „vůni hub“.

Asi má pravdu. Kdyby to šlo, bylo by to...