Kontroly českých řidičů v Německu
Pražský řidič má smůlu v Brně. I jinde. Vzpomínám, jak jsem jednou dostal botičku jako jediné auto v dlouhé řadě v Plzni - jediný Pražák. Nevím, zdali Brňáci a Plzeňáci dostávají pokuty v Praze, nedivil bych se, kdyby ano. No a nás stírají Rakušáci a Němci.

V Německu, pokud to tak je, je to jistě složité. Sousedíme s Německem, ale vlastně sousedíme s Bavorskem. Jaká policie stírá naše řidiče, a dále, je to nějaká řízená politika, anebo výraz soukromých antipatií jednotlivých policajtů ve stylu Haškova "zabili jste mi strejčka, tak tady máte přes držku", čili "vyhnali jste mi dědečka, tady máte pokutu"? Těžko soudit. Jedno je ale jisté. Nevraživosti existují a jsou vzájemné. Bude to trvat generace, než se podaří nevraživosti zmírnit - pokud nevzniknou nové.

Při podobných příležitostech si připomínám nevraživosti francouzsko - německé. Mezi oběma národy leží pásmo miliónů hrobů. Německo napadlo Francii v historicky krátké době třikrát po sobě. O Alsasko se Francouzi s Němci tahali po staletí a přece, dnes, když tam přijedete, slyšíte podivnou hatmatilku, která má do francouzštiny i němčiny asi stejně daleko. Přesto byly hořkosti překonány, a kéž se v tom nemýlím...
Vztahy se neurovnají rozdmycháváním starých ohňů. Až na to, že rozdmychávání starých ohňů je tak lákavá příležitost pro ohřívání polívčičky. I Jana Bobošíková se přes Benešovy dekrety málem dostala do Europarlamentu.
V tom je ta potíž. Větší potíž než ta, že němečtí policisti buzerují Čechy a čeští to budou oplácet.

JAK ŽIVOT JDE: Tajuplný ostrov hotov
Tajuplný ostrov hotov - a já taky tak trochu hotov, dokončil jsem adaptaci čtvrté verneovky. V mém převyprávění vyšly už dvě, Dvacet tisíc mil pod mořem a Patnáctiletý kapitán, příští pondělí vyjde Pět neděl v balóně a jak řečeno, dopsal jsem Tajuplný strov, ten vyjde opět s ilustracemi Zdeňka Buriana před vánoci.

Na rozdíl od předchozích jsem se tu hodně držel původní předlohy - dohromady nic moc se tam nemuselo měnit. To víte, napadaly mě všelijaké myšlenky.
Tak třeba: připomenu, že v knize jde o to, že uragán odnese 5 Američanů v balónu na ostrov uprostřed Tichého oceánu. Oni se tam usadí a m.j. vytvoří obytnou jeskyni ve výšce 30 m. Lezou do ní zdola po provazovém žebříku. Už to samo o sobě vyvolá moje "hmmm..." Vylézt 30 m po provazovém žebříku, nota bene se psam v náručí... A co na záchod? Kam tam chodili na záchod? V jeskyni je cosi jako studna, kolmá šachta do moře. Ta by mohla problém řešit. Jenže v té studni, jak se ukázalo, vysedával kapitán Nemo a připoslouchával, co si ti nahoře podívají. Taky "hmmm..."
Všelijakých legračních nesmyslíčků je v knize víc, například to, že Verne si myslel, že elektrické vedení je jeden drát a že zpátky jde ten proud zemí...Ale jedna nelogičnost mě napadla už když jsem tu knihu četl poprvé a to mi bylo nějakých 8 let.
Tam se píše, že Nemo se svým Nautilem je v jeskyni a že nemůže ven. Jenže týž Nemo torpédoval pirátskou brigu útočící na jeskyni oněch 5 Američanů. Jeskyně je na druhé straně ostrova, než je to místo, kde uvázl Nautilus. Jak Nemo to torpédo dostal na místo vzdáleného vzdušnou čarou 15 km a oklikou kolem ostrova nějakých 25? Nehledě k tomu, to vystřelil to torpédo z ruky? Ptal jsem se coby chlapeček a teď se ptám coby dědeček. Otázky zůstávají, záhada nevyřešena. Já to v tom převyprávění taky neřešil. Proč by mělo být všechno vyřešeno?