Bohužel nebo bohudík, podle toho, zda je kdo euroskeptik nebo eurooptimista, není pravda, že Lisabonská smlouva je hloupost, kterou si vymyslela hrstka nestydatě přeplacených bruselských elitářů. Je to logické vyústění procesu, který začal před půl stoletím. Ten proces nezastaví ani 100 tisíc Irů, ani Václav Klaus. Teď jde o varianty dalšího vývoje. Jedna se rýsuje na obzoru, obávám se, zcela jasně: dvourychlostní Evropa. A nedělejme si iluze. To nebude žádná dvojrychlostní Evropa. To prostě bude Evropa a ti ostatní.

Pak budeme darmo plakat nad tím, že zase o nás bez nás a kdejaký dnešní euroskeptický mudrlant bude házet na Václava Klause drny. Jenže Václav Klaus je pomíjivý jev. Nebyl a zase nebude. Evropa bude, ne jako geografický pojem, ale politický. V tom je velký rozdíl - politická Evropa bude její integrované, ekonomicky silné jádro a to teprve poznáme, co to je být kolonií bez práva do něčeho mluvit. Takže ještě jednou, Evropa bude. I bez nás, a to se jeví býti velmi pravděpodobným.

A nemělo by se zapomenout, že ona "suverenita" je především suverenita těch, kteří jsou dnes u vesla, rozdělují si prrebendy a dopouštějí se i takových trapných mrzkostí, jako že dohodí příbuznému vojenský byt.

JAK ŽIVOT JDE: Česká Wikipedie má víc než 100 tisíc hesel
Ano, to je něco, nač můžeme být pyšní. Tedy... hlavně by měli být pyšní ti, kdo se o to zasloužili. Wikipedie je internetová encyklopedie, která ve své anglické verzi má dva a půl miliónu hesel, druhá je německá s bezmála osmi sty tisíci a Francouzi usilují o sedm set. Sto tisíc a více má jen jednadvacet národů na světě a my jsme se 20. června zařadili mezi ně.

Tento monumentální celosvětový projekt patří k tu nejlepšímu, co na internetu je. Fascinuje mě i z hlediska mravního. Kolik je na světě lidí schopných nezištně pracovat k prospěchu jiných lidí. Naše doba je pokládána za éru sobectví a ziskuchtivosti. Wikipedie zdaleka není jediný projev toho nejlepšího, co v člověku je - jenomže na rozdíl od jiných aktivit je kdykoli a kdekoli po internetu přístupná.

Jistě dojde k efektu sněhové koule: teď je zřetelné, že "to má smysl" a že "to" stojí za námahu. Tento obrovský úspěch jistě přivede ke společné práci další dobrovolníky, kteří až dosud o projektu nevěděli nebo mu nepřikládali váhu. A těm, kdo se o úspěch zasloužili, je dlužno a slušno říci - děkujeme.