|
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS:
Utajený odchod
Není divu, že to s Martinem Jahnem dopadá,jak to s ním dopadá. Odchází v době, kdy se Jiřímu Paroubkovi podařilo zvrátit pokles prestiže sociální demokracie. Zároveň ale odchází právě proto. Metody, jimiž to Paroubek dělá, jsou ve zřetelném protikladu s profesním naladěním tohoto odborníka, který věřil, že se mu podaří provést lodici ekonomiky i proti příboji levicové ideologie. Když vidí, že to možné není, předá kormidlo někomu jinému. Potud vše v pořádku.
Odchází do soukromého sektoru. Zde budeme nad slovem"v pořádku" chvilku váhat, protože známe z minulosti nejeden takový velmi problematický odchod. Jahnův avizovaný přechod do privátního sektoru je ale problematický ještě dřív, než padl konkrétní název: Jahn ho tají. Co si má občan myslet o vicepremiérovi pro ekonomiku, že žmoulá jakousi kartu pod stolem? Jakýpak to asi bude privátní podnik, a opravdu mu odstupující vicepremiér nebude moci potajmu, zase pod stolem, podstrčit nějakou službičku? Držme se presumpce čistoty a chtějme věřit, že Jahn tlakům odolá. Ale onen cílový podnik by musel mít vedení složené ze svatého sboru, aby někdo z nich občas nezvedl telefon a neřekl: Pane vicepremiére, my od vás vůbec nic nechceme, jenom kdybyste snad mohl…
Svaté podniky na světě možná jsou. Ale neprosperují.
|
RODINA A PŘÁTELÉ: O ptačí chřipce
To jsem to zase schytal od rozumprdů, když jsem psal ironicky o "blížící se pandemii" ptačí chřipky! Přesto mi to
všechno připadá přinejmenším zvláštní. V Asii prý na tuto "pandemii" umřelo 60 lidí. Nechci být jak Stalin, který
říkal, že když umře člověk,je to tragédie a když jich umře milión, je to statistika, přesto si myslím, že 60 mrtvých v
Asii má ještě daleko do námětu pro hororový film. Dále si myslím, že "blížící se pandemie" je monstrózní kravina.
Pandemie buď nastane,a že nastala, se dozvíme, až když nastala, tedy - když nastalo masivní umírání, jako bylo
po-prvoválečné umírání na "španělskou chřipku": ano, to byla pandemie jako řemen a umřelo na ni víc lidí, než na
válku (s tím, že kdyby nebylo války, nenastala by).
Další kravina je, když Brusel doporučí nejdřív očkovat veškeré obyvatelstvo (450 miliónů) Unie, pak zmírní na
čtvrtinu: to je sto a nějaké ty drobné. Dokáže si někdo představit, co by to bylo za obrovský organizační a
technický problém, opravdu očkovat sto miliónů lidí na celém kontinentě?
Dále Brusel doporučuje, aby státy v tomto smyslu spolupracovaly s farmaceutickými firmami. Já si spíš myslím, že
by si na ně státy měly dát bacha, protože jsou to vykukové a šizuňkové. Do toho všeho pípne éterem zpráva, že ptačí
chřipka se člověka vůbec netýká. No tak, neposmáli byste se z toho?
|
PSÍ PŘÍHODY: Iris je pes pádící
Irdě taky říkáme "prďoch" - podle postavy Felliniho filmu Amarcord, podle onoho šíleného muže, projíždějícího
nesmyslnou rychlostí na motocyklu. Iris uznává dva životní stavy.
Jeden je ležení. Dovede si ležení užívat. Je hubená a nohatá a dokáže se zamotat do sebe tak, že vypadá
jako klubko makarónů. A netváří se, že by se ráda kdykoli vymrštila z pelechu a šla běhat. Dovede mřele otevírat oko
a zívá a hrbí hřbet a když ji vybízím k procházce, říká "tak jo, když jinak nedáš". Tohle je fáze, která přímo
navazuje na fázi spací a je její součástí.
Druhá fáze, to je trysk. Už venku na ulici a později na louce běží opravdu tím nesmyslným tryskem, jako Felliniho
Prďoch. Občas zmizí za obzorem a vynoří se mi za zády. Kdyby dokázala vylučovat pavoučí vlákno, celá louka by byla
brzy zamotaná do jedné veliké pavučiny - iričiny.
Pak se vrátíme z procházky, Iris zkontroluje, zdali se něco zajímavé nevyklubalo v misce a jde opět ulehnout na
pelech jako unylá kurtizána.