 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Pondělí 3.10. 2005,
|
- Ostrovem Bali otřásly tři teroristické výbuchy, zabito skoro 30 lidí
- Komunisté pochopili, jak je důležité míti Filipa místo Grebeníčka
- ODS, ČSSD a KDU-ČSL jsou pro zjednodušení ústavní cesty k předčasným volbám
- Pověřená NSZ Vesecká zvažuje zřídit oddělení na problematiku konkurzních řízení
- ČSA se namísto plánovaného zisku 177 MKč propadly do ztráty 464 MKč
- Nově otevřené divadlo Semafor v Dejvicích uvítalo první návštěvníky
- V otrokovické diskotéce hořelo, sto opilců bez popálenin
- Počasí v Praze: velmi chladno, mrholení až déšť
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Hlasitá slova
Týden uplynul a po projektu předčasných voleb se slehla země. Šlo to snadno právě proto, že to žádný projekt nebyl. Do prostoru jen zaduněla premiérova slova, která neznamenala, že země předčasné volby potřebuje. "Zde stojím a nikoho se nebojím," to bylo poselství za výzvou k předčasným volbám schované. Týden se ještě neodebral do historie a už premiérova slova uváděl na pravou míru Zdeněk Jičínský. Země žádné předčasné volby nepotřebuje a premiérova slova nelze brát tak úplně vážně. Nelze "takovýto slovní šerm brát doslova," doporučuje poslanec Jičínský veřejnosti metodu, jak zacházet s premiérovými výroky. Rada je to dobrá, měla by ale být doplněna radou další. Jak rozeznat, co je pouhý slovní šerm a co je míněno vážně? Byl to slovní šerm, když ujistil veřejnost, že země nepotřebuje důchodovou reformu a pak z toho šokujícího výroku vycouval? Zašermoval si s Václavem Klausem, když mu pohrozil, že mu bude regulovat zahraniční cesty, pokud si prezident nebude dávat pozor na jazyk? A s kým to šermoval, když div neuškrtil Kalouska vůli nápadu zřídit komusi na vyšetření kauzy Unipetrol a pak se na zřízení komise dohodl s Grebeníčkem? Zdá se, že dospěl k jasnému závěru: ani tolik nezáleží na tom, co se říká, jako na tom, jak hlasitě se to provolává, pokud možno za rozmáchlé gestikulace.
RODINA A PŘÁTELÉ: Stěhování pokračuje
V neděli jsme odstěhovali další část
z toho miliónu zbytečných věcí, které člověk potřebuje nezbytně k životu. Zato v sobotu jsme si udělali radost - v
hotelu Bonsai v Karlíně jsme viděli představení tanečního souboru Kikunokai. Exhibice byla součást valné hromady
Česko-japonské společnosti. Pozvali nás manželé Wiesnerovi, majitelé onoho hotelu. Taneční soubor „Kikunokai“
založila Mičijo Hata v roce 1972. Na představení v Bonsai hotelu byla přítomna - a dnes večer, tedy v pondělí,
vystoupí Kikunokai ve Státní opeře v Praze.
Byla to jen malá exhibice, ukázka toho, co bude dnes ve Státní opeře. Podívejte se na fotografie na webové stránce Státní opery. Potíž ale je v tom, že zážitek nelze žádným způsobem sdělit nebo reprodukovat. Není zkušenosti kromě zkušenosti, zní klasická věta. Na obrázku (linkováno ze stránky Opery) vidíte vystoupení s bubny. Nedovedu si představit, že by hudba na těchto bubnech vyluzovaná byla reprodukovatelná jakýmkoli prostředkem. Nehledě k tomu, že musíte vidět ty mistry, jak s těmi bubny žijí - nelze to jinak vyjádřit, protože to není bubnování, to není hra, to není tanec, to je spolužití, to je Stání Se Bubnem.
Myslel jsem na to, jak asi by tu hru vnímal - dejme tomu - Antonín Dvořák. Ona totiž není žádné "etno", nejsou to žádné "animální rytmy". Je to velká, vysoce vytříbená hudba, ale úplně mimo evropskou tradici. Asi je hodně blízko jazzu - ovšem jak je blízko, tak je daleko, protože jazz je svobodný, volný, kdežto zde je vy¨ciselovaná kázeň a uvnitř kázně objevená svoboda výrazu.
Jděte se do Opery podívat na balet a poslechnout si hudbu. Víc nemám , co k tomu dodat.PSÍ PŘÍHODY:Bart opět zmizel
Bart nastoupil další desetiletí svého života (29. září měl narozeniny) kouskem, který už dlouho neudělal, takže jsme
na něj zapomněli. Prostě zmizel. Když Bart zmizí, následuje velké leknutí. Utekl? Potká někde Broka nebo Toma? Nebo
si vyhlídne jiného jedlého psa?
Vše bylo zavřeno, vrátka zamčena, vrata zabezpečena, ve zdi vroubící pozemek žádná díra (Bart přede jen není hrabě Monte Christo a neprokopává se trpělivě centimetr po centimetru, aby se mohl poprat s Maxem).
Vysvětlení bylo prosté - zalezl do knihovny, tedy do místnosti, kde můj otec měl svoji pracovnu. Tam jsou dveře, které si nedovede zevnitř otevřít. A tak sedí a čeká, až ho někdo vysvobodí.
Když ho voláme, neozve se. Možná, že je uražený, možná, že si říká: co bych se ozýval, je to přece vaše vina, že máte tak blbý dveře!