2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 26.4. 2005,
  • Koaliční smlouva byla podepsána a Gross předal na Hradě demisi své vlády
  • Prezident Klaus jmenoval Jiřího Paroubka premiérem a pověřil ho sestavením vlády
  • Prezident jmenoval Paroubkovy ministry, vláda musí do 30 dnů požádat Sněmovnu o důvěru
  • US-DEU nominovala na ministerstvo informatiky dosavadní Mlynářovu náměstkyni Bérovou
  • Představitelé ODS a KSČM prohlásili, že nová vláda podporu jejich stran nedostane
  • Prezident jmenoval v pražském Karolinu 67 nových vysokoškolských profesorů
  • Telecom musí u základní nabídky Home Standard snížit měsíční paušál
  • V úterý časně ráno zemřel ve věku 79 let spisovatel Josef Nesvadba
  • Počasí v Praze: celý den pod mrakem, relativně teplo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Čtyři měsíce marnosti
    Na čtyři měsíce vládní krize nebudeme rádi a s hrdostí vzpomínat, komentoval prezident Václav Klaus dnešní jmenování Jiřího Paroubka předsedou vlády. A také řekl, že poslanecká sněmovna by měla brzy hlasovat o důvěře. Vláda má čtyři nové ministry. Po Mlynářovi povede ministerstvo informatiky Dana Bérová. Petr Zgarba nahradil na ministerstvu zemědělství nezbedného Palase, který popudil na nedávné sjezdu sociální demokracie tehdy ještě silného Stanislava Grosse. Legislativní radu povede Pavel Zářecký.
    Vládaje prakticky stejná. Otázka, zda bude lepší nebo horší, zřejmě nemá smysl. Paroubek je podezírán, že se stane Grossovou loutkou. Budoucnost to podezření potvrdí nebo vyvrátí, teď lze jen to k tomu dodat, že nemá velký důvod k tomu, aby se loutkou stal. Má svoji ústavou vymezenou funkci. Pokud by mu měl Gross mydlit schody, okamžitě by si vysloužil kritiku, že je to už druhá vláda, kterou likviduje, pokud nepočítáme tu Špidlovu. Gross se sice udržel v pozici předsedy strany, ovšem dnes už nemá sílu na to, aby uskutečnil to, co zřetelně měl v úmyslu, totiž aby záhon pořádně probral a narudlé kedlubny vyházel. Naopak, rudé kedlubny si foukají a troufají, například Jan Kavan se nechal slyšet, že bude muset moc a moc přemýšlet, jestli má pro Paroubkovu vládu v parlamentě zvednout ruku. Krize tedy skončila, ovšem těžko se vyvarovat povzdechu: jen aby při tom zůstalo. Nejde přece jen o to, že budeme neradi vzpomínat. Jde o to, že tahanicí kolem Grossova osobního poklesku vláda pracovala čtyři měsíce na čtvrt plynu a zabývala se nesmyslem, který by v normální zemi skončil abdikací během tří dnů. Zabývala se nesmyslem a nepracovala jak by měla. Škody jsou jistě vyčíslitelné, ovšem Stanislav Gross nebude ten, kdo je bude platit.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Podger v atomové elektrárně
    Někdy před týdnem jsem se tu zmiňoval, že se s Ljubou zúčastníme cyklistického průjezdu Prahou. Dopadlo to ale úplně jinak. Měl jsem příležitost navštívit atomovou elektrárnu v Temelíně - já a můj přítel, malíř Martin Zhouf. Věřil jsem, že to stihnu zpátky do Prahy, abych mohl v šest večer jet Prahou na kole. No, nestihl. A jak to bylo v tom Temelíně?

    Nebudu se tu rozepisovat o tom, že pokládám atomovou energetiku za správnou věc, nebudu tu polemizovat s ekohobbistickými protestanty, natož pak podplacenou partičkou, která dělá kravály na hranicích. Píšu tyhle zápisky z mého denního života hlavně proto, abych se vám pokusil pobavit. Je tedy v Temelíně něco zábavného?
    No, není. Je to obrovská fabrika nabitá supertechnologií a na ní opravdu není nic pro zasmání. Možná, že jenom když tam přijdu já.
    Takže to bylo tak. V elektrárně vládne totální pořádek. Ale když řeknu totální, tak myslím naprostý a bezvýhradný. Návštěva musí být objednaná a musí mít průvodce. Ve vrátnici jí sejmou otisk dlaně, pak dostane čipovou kartu. Tu v průběhu návštěvy použije snad miliónkrát - při průchodu skoro každými dveřmi se musí identifikovat a pak ještě průvodce, takže nějaký Centrální Počítač ví, že pan X provázený panem Y prošel dveřmi číslo 1234 a je tudíž v prostoru ABC. V určitém prostoru se návštěva musí převléknout do temelínového - do žluté kombinézy, ale také žlutých trenclí a žlutých fuseklí a dostane spec sandály. Pak dostane dozimetr a ještě jednu kartu. A průvodce varuje, že kdyby náhodou návštěva ztratila kartu nebo ten dozimetr, bude to malér malérovitý atd., hrozby končí přibitím na vrata jak netopejr. No a civilní oblek si návštěva zamkne do skřínky. Pak jde provázena průvodcem dál, až k reaktoru a projde iks kontrolami a všude karty a někde se přitiskává dlaň, je to svět totálního dohledu a naprostého pořádku. Pak se jde ven: svléknout žlutou kombinézu, fusekle a trencle, odložit je do koše, a potom na kontrolu radiační kontaminace do takové velké ocelové klece, dejte ruku sem a nohu tamhle, automat vás diriguje, je to pěkná buzerace, ale nutná. No a konečně je po všem a ocitám se nahý před skřínkou kde mám civil.
    No a sdělím průvodci, že jsem si nechal klíč od té skřínky v té kombinéze, co jsem hodil do toho koše.
    Víte, že mě nezabil? Svatý to muž!

    PSÍ PŘÍHODY: Malinkej pejsek v IDIFu
    V Institutu digitální fotografie máme dva fotoateliéry, které si může každý najmout a tam si fotit to, co potřebuje. Včera tam někdo fotil pejska velkého jak krabička sirek.
    No, byl větší, to bych opravdu přeháněl. Byl to ale pěkně malinkej pejsek z rodu čivava. Byl to pejsek zvědavý, šmejdivý, pobíhal pod židlemi a mezi stojany s lampami a kolem nohou stativu a člověk, když šel kolem, musel dávat pozor, aby na něho nešláp.
    Slyšel jsem poznámky typu "to by bylo něco pro Barta" a "ten by ho slup jak malinu".
    Nebylo by to nic pro Barta a rozhodně by ho neslup. Tyhle miniatury, to není nic pro něho. Dnes ráno například šel nevšímavě kolem dvou jezevčíků, kteří se mohli potrhat, jak usilovně mu spílali. Šel a ani se na ně nepodíval.
    Na čivavu by se asi podíval, protože něco tak mrňavého se hned tak nevidí. Dokonce bych to rád viděl, takové setkání. Co by čivava říkal(a), až by viděla Barta?
    Možná že by řekl(a): srabe, pojď se prát!
    Bart by se otočil a šel by pryč.
    A čivava by řekl(a): Je to únavné, být vždycky vítězem!