RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - Božská Julie
Ano, šel jsem do kina na film, který vůbec není sci-fi. To proto, že jsem před lety viděl báječný film Julie, ty jsi kouzelná a četl knihu Somerseta Maughama, podle níž byl tenkrát ten film i ten nový natočen. Je to film o milostném troj a víceúhelníku, postavený na osobnosti herečky zralého věku, která se zaplete s mladíkem a ten ji zklame. Julii hraje Annetta Bening, film režíroval István Szabó (je to britsko - kanadsko - maďarská koprodukce).
Annetta Bening je ve skvělé formě, je to opravdu ta okouzlující herečka, trochu pózérka s ohromně silnou lidskou stránkou. Ta vyniká skoro stoprocentně, když je Julie se svou garderobiérkou Evie (Juliet Stevenson). Tahle vedlejší role je tak skvěle zahraná, že skoro stojí jít do kina se podívat na Juliet! Oklamaný manžel, takto ředitel divadla v němž Julie hraje, je v podání Jeremy Ironse, milence Toma hraje mladý, nikterak mužný (prý je to naschvál) Shaun Evans.
Srovnání s původní černobílou verzí (nikde jsem nenašel na webu ani stopy po ní a nevím, jak se jmenovala v anglickém originále) vychází v neprospěch verze nové. Ta stará, to bylo čisté milostné drama (či komedie, nikdo se tam nezabije, neoběsí, neskočí z mostu) o herečce, kterou zklame milenec a ona mu to pak dá sežrat.
Tento příběh je mnohem košatější, nebo rozplizlejší. Vyskytuje se tu duch - fantóm, stín starého herce, který Julii učil hrát. Jeho role je nepochopitelná až do závěrečné scény, kdy Julie podrazí svoji mladičkou sokyni. Ona se totiž zachová jako podlá podraznice (Julie) a laskavý divák by byl zmaten a nechápal by, co ta ženská blbne, jenže je tu ten duch, který se tváří mazaně a pomrkává, takže se z toho dozvíme, že je všechno v pořádku. V původní verzi nebylo potřeba ani duchů, ani podrazů: Julie prostě byla kouzelná a utřela sokyni i bez podpásových ran! To pak bylo čisté vítězství bez pachuti neslušnosti, která je zde víc než výrazná. Aby film byl peprnější, je sem zanesen neústrojný homosexuální motiv. Ve staré verzi se Julie rozhodne dát svému letitému platonickému ctiteli, jenže on je na platoniku za ta léta tak zvyklý, že si nevšimne, kolik uhodilo! V nové verzi se platonik přizná, že je gay a Julie "se vesele směje". Buééé. No a když se tam pak naznačuje, že zteplal i její synek, pak nezbývá než kroutit hlavou. Do toho pak Szabó přimísil politickou aktualitu z roku 1938, taky zhola zbytečně.
Film špatný není, stojí za to na něj jít, zvláště pak je skvělá Annette Bening. Szabó ale zbytečně moc čaroval, kdyby příběh nechal tak, jak ho napsal, udělal by líp.

PSÍ PŘÍHODY: Závody v mazlení
Jsou to šelmy a přece se rády mazlí. Někdy z toho vyplývají obtížné situace. Jako dneska. Sedím u počítače a píšu. Tedy, vytvářím složitý multimediální projekt, chce to trochu soustředění (hodně soustředění), mám osm různých dílčích aplikací na dvou monitorech a z toho spřádám něco, co by mělo zaujmout lidi na Interkameře, výstavě fototechniky, která dnes začíná na Výstavišti v Holešovicích.
Tuto chvíli volí Iris, aby se přišla pomazlit. Strčí hlavu pod opěradlo křesla a tiskne mi ji do klína. Musím ji hladit, ona se pokouší mi vylézt na klín. To samozřejmě neunikne Bartově pozornosti. Okamžitě přiběhne a chce se taky mazlit. Strčí mi do klína svou obrovskou lebku a odstrčí iris. Zhrzená Iris se pokusí odejít, ale nejde to jinak, než že ona podejde Barta, jako by šla pod mostem.
Když odejde Iris, Bart ztrácí zájem o mazlení a odchází, čehož využívá Iris, přijde a mazlí se a hra se opakuje.
Jak to, že jsem byl schopen zaznamenat toto svědectví?
Je noc, Měsíc dorůstá a pejskové spinkají a zdá se jim, že jsou velcí lovci a loví mamuty na širých pláních a rvou se (vítězně) s tygry šavlozubými.
Mulískové z nich budou zase až ráno..