RODINA A PŘÁTELÉ: Po létech ve Slávii
Kavárna Slávie, to je pojem. Tedy, to byl pojem. Přestal jsem tam chodit od té doby, kdy ji poprvé přestavěli a zničili původní zařízení a po druhé přestavbě jsem tam nebyl ani jednou. Když už jsme u toho - nechápu, proč toto mohli památkáři povolit. Ti památkáři, kteří dovedou dělat nohy majiteli činžáku kvůli barvě oken vedoucích do světlíku!

To ale není téma mého dnešního povídání.
Do Slávie jsem chodil už jako malý chlapeček s rodiči. Hned ve vstupní hale je šatna. Ta je tam dosud: je řešena patrově, tedy, v hale je pult, tam si dáte kabát a paní šatnářka ho umístí do výtahu a pošle do suterénu. Když si kabát vyzvedáváte, tak - tehdy, před lety - houkla číslo kabátu do mosazné trubky jako na lodi, neviditelná suterénní obsluha naládovala kabát do výtahu a poslala nahoru.
Už po té první přestavbě byly zrušeny mosazné trubky a šatnářka hlásila číslo do mikrofonu. Nepochopil jsem, proč. Jestli se panu architektovi nelíbila mosazná trubka anebo zda trubka byla chápána jako útok na socialistické zřízení, nevím.

A včera? Mají tam mikrofon, ale nefungoval jim a paní šatnářka musela křičet dolů do šachty schodů vedoucích do suterénu!
Bylo mi jí líto, zároveň jsem pociťoval škodolibé zadostiučinění: takto dopadly po padesáti lety snahy o vylepšení něčeho, co bylo bezchybné a co mohlo soužit ještě sto let. Protože trubka by zůstala trubkou až do zemětřesení či bombardování a já věřím, že nedojde ani k jednomu, ani k druhému.

PSÍ PŘÍHODY: Ještě necelých čtrnáct dní bude hůř
V pět hodin kouknu na hodinky a ono je půl osmé, tak bych parafrázoval ten vtip o panu Kohnovi, když se šel podívat na Lohengrina. (Neznáte? To se ptal Roubíček Kohna, jaký to bylo, ten Lohengrin. A Kohn povídá: Co jim mám povídat? V deset jsem se podíval na hodinky a vono bylo půl deváté!) Zkrátka, kouknu ven, říkám si pět, a už je ráno jak řemen, půl osmé! Ani Bart nemiluje tohle vstávání do tmy a Iris, to je pravá dáma, ta na svém sofa je ochotna podřimovat do jedenácté.

A bude hůř, až do předvečeru Ježíška, kdy se začne zemská osa zase vlídně sklánět ke slunci. Rád bych věděl, co si Bart myslí o tom, že ho v poslední době venčím - především v noci, nebo přinejmenším potmě! Psi prý vidí potmě líp než lidi, takže je mu to možná jedno, kdy ho venčím. Ale jestli má v kotrbě i něco jiného, než myšlenky na imaginární pojídání jedlých psů a reálné pojídání psích konzerv, mělo by mu to být divné.