ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Opozice drtivě zvítězila
Výsledky krajských a senátních voleb jsou hlavolamem pro politology. Abychom se v nich vyznali, museli bychom znát přesná fakta a ta se těžko dozvíme. Bylo by třeba vědět, kdo byli lidé, kteří volit přišli a jaké byly jejich motivy. Přišlo jen 28,97% lidí, tedy méně než třetina voličstva. Zdá se, že jde o voličské tvrdé jádro, které bude chodit k volbám i "za špatného počasí" - v prvních komentářích se objevily úvahy, že za malou účast může i sychravý listopad.

Zvítězila ODS, ovšem i radost může mít komunistická strana, druhá součást opozice. Jiří Šneberger, plzeňský primátor, přinesl ODS první senátní vítězství a ve dvaceti dalších obvodech senátoři ODS zvítězili. V devíti obvodech proti nim stojí komunisté, mají šanci, že sestaví vlastní senátní klub, pokud získají čtyři křesla. Sociální demokraté nevyhráli ani v jednom obvodu, to je výsledek, který je nečekaný. V krajích získala ODS skoro třikrát víc mandátů než ČSSD (291 ku 105) a komunisté jich mají 157. Odstup socialistů od lidovců je menší (14,03 - 10,67%) než od komunistů (ti mají 19,68%).
Jaké jsou důvody fiaska sociálních demokratů?
Tato strana jde od neúspěchu k neúspěchu. Zatím vždycky vysvětlovala svoje prohry tím, že v celospolečenském zájmu musela konat nepopulární kroky a za ně že ji voliči trestají. Nuže, tento argument, pokud ho vytáhnou opět, bude vyžadovat míru drzosti jindy nevídanou. V celém předvolebním období házeli socialisté do bezedných děr peníze plnými lopatami. Takzvanou reformu veřejných financí zastavili a ministra Sobotku odsunuli od válu. Utratili neslýchané peníze na volební kampaň, ta ve své podbízivosti na jedné straně a sprostotě na straně druhé také nemá obdoby. Stratégové Lidového domu si teď budou lámat hlavu otázkou, co by tedy lidi chtěli?
Samozřejmě, že se obracejí jak svou politikou, tak svou propagandou především k lidem, kteří dohlédnou maximálně na vzdálenost, která je dělí od talíře a půllitru piva. Hlavní její metodou je projídání peněz na dluh. Jenže toto jedlík knedlíků nechápe, ten nepočítá dluhy, ten počítá knedlíky. Jak to tedy, že to nefunguje?
Opakuji, že nemáme "tvrdá data" sociologických výzkumů struktury voličů, kteří se dostavili/nedostavili k urnám. Můžeme tedy jen odhadovat. Můj odhad tedy je takový: metoda "jezte, on to někdo zaplatí" se líbí lidem, kteří jsou příliš líní jak na to, aby přemýšleli, tak na to, aby přišli k volbám. Ti, co chtějí žrát ještě víc, ti pak volí komunisty. A ti, kteří počítat dovedou, volí Občanskou demokratickou stranu.

RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsme ukládali bus k zimnímu spánku
Ani ten největší optimista nevěří, že se letos ještě ohřejem jinde, než u kamen. S kempováním je pro letošek utrum. Kempovací autobusík musí do stodoly! Ale nechtělo se mu, pacholkovi.

Stodolu jsme si vyjednali na sobotu dopoledne. Pětadvacet kiláků od Prahy, suchá, ze všech stran hlídaná, co si přát ¨ víc? Například to, aby motor nastartoval. K tomu potřebuje nabitou baterii. Nevím, jak to dělá, ale on si umí baterku vybít, kdy si zamane.
Zamanul si.
V neděli ráno bylo mizerné počasí a busík spoléhal, že sedáme odradit. Nedali jsme se. Dokonce Ljuba uvažovala o tom, že bychom ho nechali umýt. To se mu zalíbilo a zařídil to, že přestalo pršet. Objevila se modrá obloha a na ní zářilo sluníčko, jako kdyby měla nastat nová kempovací sezóna.
Zajeli jsme dolů na Plzeňskou k Aralu, tam je samoobslužná myčka se silnou tlakovou stříkačkou. Statečně jsem auto šampónoval a myl a špína z něho tekla proudem. Krásně se busík lesknul, jak nový. Do té chvíle, než jsme vyjeli od myčky. To si přivolal na pomoc nová mračna a do stodoly jsme dojeli mokří a špinaví, tedy - on mokrý a špinavý, my vevnitř byli v suchu.
Teď už se snad zklidnil. Na jaře na shledanou, kamaráde!

PSÍ PŘÍHODY: Terminátor? Ne. Preparátor!
Jde o naši Iris, fenku z rodu pointerů. Říkám jí někdy "opko" od "opice", protože v chytrosti si s opicí nezadá. Jako dnes. Došly konzervy, takže Anna připravila Irisce večeři jaksi podle volné fantazie. Nasypala na misku granule, pak do toho nalámala housku, přidala vajíčko a nakrájela mrkev.. Mrkev je zdravá a Irisce jde už na věk, je jí osm, a zrak není její i¨silná stránka.
Pejsková měla hlad a všechno snědla s chutí. Tedy, skoro všechno. Pečlivě vylízala misku, tedy zbaštila granule, vajíčko do poslední vajíčkové molekuly - stejně pečlivě olízala každé kolečko mrkve. V misce nechybělo ani jedno. Preparovala mrkev s pečlivostí rozeného preparátora.

Což mi připomnělo vyprávění mého tatínka. Když byl malý, měli doma bernardýna jménem Togo. Ten taky- byl schopen s ežrat cokoli kdykoli. Dávali mu pořádné porce, do žádné misky, ale do mísy, a vždycky tam přidali kolečko mrkve. Togo se nikdy nespletl. Kolečko pokaždé našli na dně mísy, dočista olízané.
Třeba je Iris Togův vzdálený potomek. Odvážná to teorie, ona opravdu nevypadá jako bernardýn, jen počet nohou souhlasí...

NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI