RODINA A PŘÁTELÉ: O babím létě
Konec jara a začátek podzimu, to jsou nejpříjemnější části roku. Svítí sluníčko a není horko. Proč tak hezkému údobí říkáme, že je babí?
Indiánské léto, tomu bych rozuměl, i když si upřímně myslím, že se s Indiány neužije zdaleka tolik zábavy, jak by se zdálo z četby knih Karla Maye. Ve slově "babí" se odráží vědomí blížícího se podzimu a jemu v patách chvátající zimy, údobí zmaru. Měli bychom se víc soustřeďovat na hezké chvilky současnosti, než abychom mysleli na fujavice a čvachtání v rozbředlém sněhu.

Není to snadné. Přece jen se vkrádají stíny i do hezkého období počínajícího podzimu. Začínáme vstávat do šera, neřku-li rovnou do tmy. Vstávání mi nevadí, uzpůsobením jsem skřivan, v létě vstanu ve čtyři, ani nemrknu (no, mrknu, ale vstanu), ale dnes jsem se zachrul do deky, když jsem viděl, že je pět a za oknem tma. Včera odpoledne jsem dokonce vlezl do bazénu gumáku. Fungoval jsem tam jako údržbář, luxoval jsem dno, ale - vlezl jsem tam. Večer jsem chrchlal a kejchal a musel poslouchat řeči typu - vidíš, já ti říkala, abys tam nelez. To jsou dvě namátkou sebrané indicie, že to s tím letním vzezřením současných dnů je přece jen vachrlaté.

Budu tedy dál opěvovat toto období roku, ale zůstanu raději za oknem.

PSÍ PŘÍHODY: Bart není Newton
Tvrdí se, že Isaac Newton rozřešil záhadu gravitačních zákonů poté, co mu ze stromu spadlo na hlavu jablko. Je to skoro jistě báchorka. Pád jablka nemá zcela jistě inspirativní efekt na Bartovi. Pozoroval jsem to včera, kdy jablko padlo těsně vedle něho. Pěkně velké, těžké jablko.
Bart se ani nehul.
Opakuji, bylo to jablko velké, dejme tomu jako dvě mužské pěsti. Já bych se po něm aspoň ohlédl. Bart si ho nevšiml.
Buď je hluchý. Prostě - nevěděl o něm. Jablko dopadlo a on neslyšel ten "bác". Má svůj věk, božínku, už mu bude devět let. Má nárok na trochu hluchoty. Tak toto je teorie PŘÍZEMNÍ.

Nebo věděl, že mu nic nehrozí. Je součást přírody. Jablko je součást přírody. Oba spolu dohromady jsou součástí přírody. Jablko dozrávalo ke svému pádu a Bart to vnímal nějakým nezmapovaným šestým smyslem. On, jedna součást velkého systému, jablko, druhá část velkého systému. Jejich dráhy se neměly protnout. Zvířata a rostliny jsou součástí jednoho velkého harmonicky fungujícího organismu. Toto je teorie NADZEMNÍ.