|
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Jeho evropský problém
Náš evropský problém, tak se nazývá zásadní
stať
Václava Klause, již prezident zveřejnil v tisku a též přednesl na Evropském fóru v
Alpbachu 29. srpna. Je to stať seriózně vyargumentovaná a je kupodivu, že nevyvolala
diskusi.
Z Václavem Klausem a jeho argumenty se zřejmě těžko polemizuje. Rozumí se, že ze stati
vyvstává krajně skeptický obraz evropské integrace. Na skepsi je založeno i Klausovo
rozhodnutí nepodepsat zákon o evropském zatykači. To, že Klaus v neděli oznámil, že
nepodepíše za Česko evropskou ústavu, že to nechá na někom jiném, je jen dotvrzení jeho
stanoviska. Klaus evropskou integraci prostě odmítá.
Ať diskuse bude nebo nebude, a měli by ji vést především ekonomové, jednu zásadní otázku
by opomenout neměla. Bude se lidem v Evropské unii žít lépe, než kdyby zůstali mimo
Evropskou unii? Lestliže se jim bude žít hůř, konkrétně: pokud se českým občanům
bude žít v Evropské unii hůř, než se jim žilo dřív, byl vstup do EU chyba, a bylo by dobře
vystoupit. Jestliže se jim bude žít lépe, pak to byl správný krok. Státy a soustátí tu
nejsou od toho, aby naplňovaly nějaké abstraktní formule. Mají konkrétní úkol, který v
kostce lze vyjádřit prostou větou, že totiž mají zajišťovat podmínky pro blahobyt svých
občanů - blahobyt v nejširším slova smyslu, včetně statků duchovních.
Jsme v EU teprve tři měsíce a těžko usuzovat, zda se nám žije líp nebo hůř nebo stejně.
Nicméně nelze pominout dvě - možná skromné a nevýznamné - indicie. Stoupla exportní
schopnost České republiky až o třicet procent a schodek bilance zahraničního obchodu klesl
na nejnižší úroveň za devět let, třebaže stoupá cena ropy a ropných výrobků. Je to
důsledek našeho členství, nebo je to náhodná shoda?
Pokud je to důsledek vstupu do EU, pak ovšem by to mohlo naznačovat, že se ukáže, že členství v EU není "náš evropský
problém", nýbrž problém Václava Klause.
|
RODINA A PŘÁTELÉ: O babím létě
Konec jara a začátek podzimu, to jsou nejpříjemnější části roku. Svítí sluníčko a není horko.
Proč tak hezkému údobí říkáme, že je babí?
Indiánské léto, tomu bych rozuměl, i když si upřímně myslím, že se s Indiány neužije
zdaleka tolik zábavy, jak by se zdálo z četby knih Karla Maye. Ve slově "babí" se odráží
vědomí blížícího se podzimu a jemu v patách chvátající zimy, údobí zmaru. Měli bychom se víc
soustřeďovat na hezké chvilky současnosti, než abychom mysleli na fujavice a čvachtání v
rozbředlém sněhu.
Není to snadné. Přece jen se vkrádají stíny i do hezkého období počínajícího podzimu.
Začínáme vstávat do šera, neřku-li rovnou do tmy. Vstávání mi nevadí, uzpůsobením jsem
skřivan, v létě vstanu ve čtyři, ani nemrknu (no, mrknu, ale vstanu), ale dnes jsem se
zachrul do deky, když jsem viděl, že je pět a za oknem tma. Včera odpoledne jsem dokonce
vlezl do bazénu gumáku. Fungoval jsem tam jako údržbář, luxoval jsem dno, ale - vlezl jsem
tam. Večer jsem chrchlal a kejchal a musel poslouchat řeči typu - vidíš, já ti říkala, abys
tam nelez. To jsou dvě namátkou sebrané indicie, že to s tím letním vzezřením současných dnů
je přece jen vachrlaté.
Budu tedy dál opěvovat toto období roku, ale zůstanu raději za oknem.
|
PSÍ PŘÍHODY: Bart není Newton
Tvrdí se, že Isaac Newton rozřešil záhadu gravitačních zákonů poté, co mu ze stromu spadlo
na hlavu jablko. Je to skoro jistě báchorka. Pád jablka nemá zcela jistě inspirativní efekt
na Bartovi. Pozoroval jsem to včera, kdy jablko padlo těsně vedle něho. Pěkně velké,
těžké jablko.
Bart se ani nehul.
Opakuji, bylo to jablko velké, dejme tomu jako dvě mužské pěsti. Já bych se po něm
aspoň ohlédl. Bart si ho nevšiml.
Buď je hluchý. Prostě - nevěděl o něm. Jablko dopadlo a on neslyšel ten "bác". Má svůj
věk, božínku, už mu bude devět let. Má nárok na trochu hluchoty. Tak toto je teorie
PŘÍZEMNÍ.
Nebo věděl, že mu nic nehrozí. Je součást přírody. Jablko je součást přírody. Oba spolu
dohromady jsou součástí přírody. Jablko dozrávalo ke svému pádu a Bart to vnímal nějakým
nezmapovaným šestým smyslem. On, jedna součást velkého systému, jablko, druhá část velkého
systému. Jejich dráhy se neměly protnout. Zvířata a rostliny jsou součástí jednoho velkého
harmonicky fungujícího organismu. Toto je teorie NADZEMNÍ.
Ano, jablko provokuje k vytváření teorií. Pokusil jsem se ho sníst. Bylo kyselé. Což
není žádná nadzemní teorie, nýbrž přízemní praxe.
|
NEVIDITELNÝ PES
EUROPE'S
ZVÍŘETNÍK
VĚDA
SCI-FI