|
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Zaručený výsledek
Na politické scéně pozorujeme občas drama, po většinu času nudný melodram, teď dávají frašku. Když se o detektoru lži poprvé zmínil ministr vnitra v televizi, jako o vážně míněném prostředku zjednání pravdy v Kořistkově aféře, vypadalo to nejdřív na podařený šprým, něco jako byl Český sen. A ono je to míněno vážně, lobbista Jan Večerek řekl, že se zkoušce podrobí. K dokonalosti chybí jen přímý televizní přenos. Pršely by dotazy a odpovědi. Je chrpa modrá? Ano. Jedl jste někdy mečouna? Ne. Zavraždil jste Kennedyho? Ano, totiž ne. A tak dále. A do toho reklamní vstup TENTO POŘAD SLEDUJETE PÉČÍ SPOLEČNOSTI NECHURAV, ZDRAVOTNÍ PASTILKY PRO SYCHRAVÝ ČAS.
Snad už příští týden by měl Večerek nastoupit na zkoušku. Může to dopadnout tak, že se neprokáže nic, z čeho by byl kdo moudrý. Nebo tak, že Večerek ze zkoušky vyjde čistý jak lilium. Škarohlíd pak řekne, že ten chlapík je otrlý šejdíř, vycvičený vzdorovat nejrafinovanějším výslechům a zkouškám! Muž z lidu pak řekne: oni jsou to lumpi všichni, at to dopadne jakkoli.
|
RODINA A PŘÁTELÉ: Carrefour? U Cafourka!
Včera jsem tu líčil, jak jsem si byl koupit osm psích konzerv a kartáček na zuby. Někteří
čtenáři nepostřehli, co je to "Cafour".
Zde v Praze 5 máme už několik let, v oblasti Anděla, hypermarket Carrefour. Původu
zřetelně francouzského (le carrefour=křižovatka, rozcestí), funguje výborně. Někdy loni
jsem potkal kamarádku Jarmilu a ta jen tak mezi řečí povídá, že to a to koupila v
"Cafouru".
Tak to je jasné! Je to klasický příklad počeštění cizáckého názvu. Takže od toho
setkání chodíme s Ljubou nakupovat do Cafouru.
Existuje ale ještě jedna varianta, jsou lidé, kteří chodí na nákup "k Cafourkovi". Ti
by se divili, pánové Fournier a Defforey, kteří v roce 1959 první Cafour založili a o rok
později otevřeli v Annecy, Haute-Savoie ve Francii! V roce 1963 to byl první hypermarket v
Sainte-Genevieve-des-bois a v roce 1969 v Belgii otevřeli prvního Cafoura mimo území
Francie no a od té doby sviští po celé Evropě a po celém světě.
Zde v Praze 5 je ještě jeden, ve Stodůlkách, kde jsem kupoval ty psí konzervy a
kartáček na zuby. Je to zvláštní pocit, být v Cafouru a on je jiný a zároveň
stejný. Je to trochu jako v bláznivém snu. Svět kolem sebe poznáváte a nepoznáváte,
najednou. Globalizace? Odcizení?
Nákupy upřímně nenávidím a jsem rád, že si je v Cafouru odbudu jednou za týden, deset
dní a trvají půl hodiny, čtyřicet minut. To, že minimalizuji čas takto strávený, mě zajímá
víc, než něčí žvásty o globalizaci.
|
PSÍ PŘÍHODY: Test podnikavosti
Nedělní průtrž mračen byla výživná. Ve vzduchu by se dalo plavat, jenže kroupy tomu bránily.
Iris se bála. A co Bart?
Vždycky , když je nějaká meteorologická výtržnost typu průtrže mračen a nejsem doma,
vzpomenu na Barta. Ten má dvě skrýše - pěkně pod keři, aby viděl na branku a mohl si vyčíhat,
když jde někdo, na koho se dá štěkat. Kdysi zdědil po Gordonovi boudu. Ten v ní taky nebydlel
- od té doby, co se tam nastěhovaly vosy a udělaly si v ní hnízdo velké jak kopací míč.
Přišel jsem na to a hnízdo zlikvidoval. Přesto se tam Gordon nikdy nevrátil, prostě ztratil
důvěru, jako přestanete chodit do hospody, kde se mizerně vaří a ještě tam kradou. I když
změní politiku, chodit tam nebudete.
Po bouřce, když se vrátím domů, zkoumám, jak na tom Bart je.
On nikdy není mokrý na kůži, na žmach, jak se říká. Na zahradě má spoustu míst, kam se
schovat - především pod balkón, kde neprší vůbec. Tam, myslím, nechodí, ale jsou tam i jiná
místa. Ostatně, i na zápraží domu je sucho, protože nad vchodem máme stříšku. Bart je
přiměřeně suchý, ale nikdy není úplně suchý.
Vždycky je v něm dost zvědavosti a podnikavosti, aby ho vyhnala do nepohody zkontrolovat,
zdali se neděje něco nepřístojného. Zcela suchý Bart, to by byl omrzelý Bart, bez zájmu, a
takového si nedovedu představit.
|
NEVIDITELNÝ PES
EUROPE'S
ZVÍŘETNÍK
VĚDA
SCI-FI