RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Staré časopisy
Vzpomínání na dobu dětství - přesýpání střípků v paměti
Ač jsem prožil za bolševismu větší díl života (a ten poměr sotva kdy zvrátím k lepšímu), mnohé nechápu, například jak to, že po celou dobu bolševismu byl "nedostatek papíru" a hned, jak šli bolševici od válu, bylo papíru na tisk knih a časopisů dost a je ho dost dodnes, třebaže se všeho tiskne víc než dřív a taky byrokracie s papíry je třikrát tolik než za komunistů. Ale to mi asi neřekne nikdo.

V dětství jsem čítal Pionýra - to byl obrázkový měsíčník pro můj věk. Dostal se mi do ruky, když v něm vycházel román Vladimíra Babuly Planeta tří sluncí s obrázky Zdeňka Buriana. To byl jeden z impulsů, které mne postrčily na dráhu sci-fi, četba tohoto Babuly, pak ovšem Běhounka a J.M.Trosky, toho jsem však znal z předválečných a válečných knižních vydání. Signály z Vesmíru, Planetu tří sluncí a Přátele z Hadonoše jsem hltal s hořícíma ušima. Mnohem později jsem četl to originální časopisecké vydání Přátel z Hadonoše - proboha, to byla příšerná komunistická agitka! Ono to celé bylo pěkné svinstvo, ale ti Přátelé z Hadonoše, to byl mnohem větší humus, než to, co například tehdy psal Stanislav Lem ve svých Astronautech a v Mracích Magellanových. A to je co říct. Jenže tenkrát nám to nepřišlo, četli jsme to jako dobrodružný příběh a politika stékala jako kapky po gumáku.
Vůbec nám nepřišlo divné to střídat s četbou starých časopisů. Byli to především Junáci, Vpředy a Mladí hlasatelé. Taky jsem později konfrontoval tu dětskou četbu. B Mladém hlasateli vycházel dobrodružný román, špionážní tématika. Chlapec se zaplete, vyskytne se tam bídák,je to jasný agent gestapa. Jenže pak přišel Mnichov a po něm březen 1939 a gestapák zůstal gestapákem, ovšem ukázalo se, že je to sympatický mladý kriminalista, odvážný, skvělý střelec z pistole parabellum, který hravě odhalil svinské židovské spiknutí. A pak tam taky byl článek Poznáváme uniformy našich nových německých přátel a tam byly obrázky, jak vypadá poručík od SS a čím se liší frajtr od pěchoty od... a trak dále.
Taky mi to tenkrát nepřišlo divné.
Mimořádně populární byly mezi dětmi comicsy, ty vycházely, teď nevím přesně v čem, snad ve Vpředu? Pepek námořník, Kukuřičný Oskar a Karbanátkový Wimpy, to byly postavy našeho dětství. A kamarádily se v našich snech s Ferdou Mravencem, neohroženým to stachanovcem a úderníkem.

PSÍ PŘÍHODY: Tunel Mrázovka skutečně otevřen
Píšu o Mrázovce ve psí rubrice, protože do té druhé se mi nevejde. Ostatně, ráno jsem byl zase s Bartem a Iris ohledat ústí tunelu. Pejskové se tam metelili a pobíhali a nedbali slavnostního ladění okamžiku. Dole na rampě se už řadily historické automobily (součást slávy) a mezi pracovníky nahoře na portále se povídalo, že přijde prezident Klaus. On pak nepřišel a dobře udělal, protože ten tunel je lokálně významný kilometrový vrt, jakých jsou v každém městě nepřebery a to, že je nestoudně dimenzovaný, že jeho stavba trvala šest let a že stál 7,15 miliard, to je jen důsledkem Blbákova, ve kterém žijeme, na jedné straně kridioti na magistrátu, a na druhé straně ekohobbisté, kteří se baví tím, že ve jménu Myšlenky sabotují jiným práci. Vinou ekohobbistů se stavba prokazatelně prodražila o půl miliardy jen na inflaci, která zdražila náklady za tři roky ekohobbistických zdržovaček. No a po ty tři roky firmy Metrostav a Subterra taky kasírovaly a tyly.