2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 24.5. 2004,
  • Richard Falbr a Helena Rögnerová, kandidáti na poslance evropského parlamentu, podpořili myšlenku, že by ústava EU měla obsahovat zmínku o křesťanských kořenech
  • Václav Klaus se v Sezimově Ústí na slavnosti k 120. výročí narození Edvarda Beneše památky E.B. zastal proti kritikům
  • V Praze na Těšnově byl odhalen pomník obětem kolektivizace
  • Na motolském hřbitově se konala v sobotu pietní slavnost na památku obětí komunismu
  • Podle předběžných zpráv měl jeden český občan zahynout při neštěstí, k němuž došlo na letišti CHDG v Roissy u Paříže
  • V Jincích se v sobotu konala přehlídka vojenské techniky "Bahna 2004"
  • Poslanec ODS Miroslav Beneš havaroval v sobotu u Třeboně
  • Ve výše položených oblastech ČR sněžilo
  • Počasí v Praze: Počasí se o víkendu pokazilo, byly bouřky, v neděli dokonce padaly kroupy a někde sněžilo!
    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Historie se opakuje
    Mistr obrazové manipulace Michael Moore si opět udělal další zářez na pažbě. Loni získal Oscara za agitku Bowling for Columbine a to mu pomohlo dostat peníze na další agitku Fahrenheit 911, která právě získala hlavní cenu v Cannes. Moore neměl před rokem natočený ani metr, netušil, co se bude v Iráku dít, ale už měl jasno, co všechno jeho film odhalí. Oznámil, že jeho zamýšlený film "opravdu zabývá styky mezi Bushem a bin Ládinem" a "vznáší celou řadu otázek, na něž ještě nemám odpovědi, ale zamýšlím je nalézt". Nalézt, rozumějme vyrobit metodikou filmové řeči. Měl dvojí jistotu: jistotu ve vlastní schopnost nechat obraz a slovo a střih hovořit ve prospěch vlastní teze, a jistotu, že se mu dostane hlasitého potlesku za pokud možno nejbrutálnější útok proti "establishmentu".

    Historie se opakuje. Ve třicátých létech levicoví intelektuálové šli na ruku Stalinovi a jeho hrdlořezům, teď to jsou hrdlořezové islamističtí. Každý prostředek je dobrý, aby se vystřelilo další torpédo. Jaké důsledky to bude mít, je jim jedno. Žádný z amerických levičáků se nikdy nepřihlásil k odpovědnosti za komunistická jatka v Kambodži, která tam nastala po odchodu Američanů z Indočíny…
    Aston

    RODINA A PŘÁTELÉ: Hranice bez hranic
    V sobotu jsme s Vločkou byli v Českém Těšíně. Konal se tam divadelní festival Divadlo bez hranic a Vločka tam hrála v inscenaci Meyrinkova Golema. Během zkoušky jsem se byl podívat v Polsku. Přešel jsem most přes řeku Olši a byl jsem v cizině. Stačilo ukázat legitimaci a bylino. Prošel jsem se městečkem, podíval jsem se na náměstí s kašnou a hezkými zahradními hospůdkami, ty tam lemují celou jeho jednu stranu, a pozoroval jsem paní s holčičkou, jak krmí holuby: zdejší holubi možná jsou ukáznění a mají vyčleněný záchod, že je dovolují krmit. U nás jsou na ně přísní, krmení zapovězeno a posílají na ně poštolky.
    Všude po městě nápisy Divadlo bez hranic. Měl jsme z toho pěkný pocit. Festival kde vystupují souborky české, polské a slovenské, taky publikum smíšené, ve městě které v náleží dvěma státům a do třetího je blizoučko (mimochodem - my máme Česká Těšín, kdežto Poláci svoje město označují jako Těšín, je to tak trochu věc sebevědomí). S pěkným pocitem jsem se vracel, zase k mostku, zase k celnici, která dnes už nemá velký smysl a lelkují tam tlustí chlapi v uniformách obou států.
    Celnice pustá, nikde ani živáčka. Ukazuju legitimaci.
    "Tohle je jednosměrný most," sdělil mi polský policajt či co to bylo. "Musíte jít na druhý most." Ukázal prstem. Prostorem mostu volně vál studený vítr. Nade mnou se klenula špinavá konstrukce zastřešení s vypouklými světlíky, dílo nějakého soudruha architekta, specialisty na hraniční přechody. Chápal jsem, že tu byly doby návalů, kdy tisíce lidí táhly za lacinějším zbožím hned z Polska do Česka, hned z Česka do Polska. Já tam ale byl sám, zhola sám.
    Nezbylo než putovat kilometr po proudu Olše a projít po druhém mostě, celnicí zrovna tak špinavou a zaflusanou jako byla ta první. Další kilometr mě dělil od kulturáku, který stojí bezprostředně vedle té první celnice, směr Česko->Polsko. Na kulturáku samozřejmě nápis Bez hranic.
    Vyprávěl jsem to jak náramnou kuriozitu.
    Místní lidé se divili, že se tomu divím.
    "To je přece normální."
    I kdyby byl nápis Bez hranic velký jak ajfelovka, hranice tam jsou: hranice rozumu.

    PSÍ PŘÍHODY: Štěkání v dešti
    V pátek odpoledne se strhla průtrž mračen. Bart ji schytal naplno. Jak se chová pes v takovém psím počasí? Ostatně, proč se říká "psí počasí"? Babí léto je pozdní léto, kdežto psí počasí je takové psí počasí, do kterého by "psa nevyhnal".
    Dosti jazykozpytu, zpátky ke psům a průtrži mračen. Nebyl jsme doma, abych Barta mohl pustit dovnitř. Nakupoval jsem cosi s Vločkou v Bauhausu na Pankráci - a velkými okny v průčelí budovy jsem viděl oblaka prachu hnaná prudkým vichrem jako předzvěst bouřky a ta přišla v zápětí, šňůry vody, snopy vody.
    "Bart se schová," předvídal jsem. O Šogo bylo postaráno, Šogo byla s Malou Vločkou někde na výletě. Bart má na zahradě svoje skrýše a velmi často se stává, že mě uvítá teplounký a suchý, když se po dešti vracím domů. Boudu Bart nemá, tu jsem zrušil, když se mi nepodařilo ho přesvědčit, že psí bouda je bezvadná věc, že je to hlubina bezpečnosti a miloučký suchoučký domeček. Bart by vzal psí boudu za svou, jenom kdyby stála hned za vraty a on z ní mohl vidět ven, na cestu, kudy chodí babičky a průvody mateřských škol.

    Bezpochyby i tentokrát se schoval do skrýše. Jenže před průtrží jako byla ta páteční neexistuje žádná úspěšná křovinná skrýš. Byl mokrý - a pokrytý okvětními lístky pámelníku. Mokrý jako tucet žmachů. Kytičkami byl pocukrovaný, že byl skoro bílý.

    Frotýroval jsem ho jeho soukromým psím ručníkem a uvažoval jsem, jak by se takový kytičkový pes měl jmenovat.
    Květen? To není to pravé. Kytičkový pes, to je přece pestík.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI