ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Reforma pomocí klacku
"Ono je to jedno, ministr zdravotnictví je kritizován vždycky," prohlásil ministr Kubinyi, když mu odborníci vymlouvali jeho úmysl vyhodit po třinácti letech práce ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze Karla Filipa. V tom měl pravdu. Dosavadní ministři byli kritizováni hlavně za stav zdravotnictví, za nekoncepčnost řízení, za neprůhledné rozhodování. Takže ministr Kubinyi vcelku správně odhadl, co nastane, že ředitele Filipa vyhodí. Signalizoval kritikům, že je mu to jedno, co kdo na jeho rozhodnutí řekne. On má své úmysly - jaké, do toho nikomu nic není, a bude je realizovat, kritika nekritika, dokud svých cílů nedosáhne. Až bude odvolán, jak už je v resortu zvykem. Odejde ale s hřejivým pocitem dosaženého cíle.

Jakýpak to asi cíl je?

IKEM vznikl před více než třiceti lety v areálu Thomayerovy nemocnice v Krči. Zabývá se především transplantacemi, ale také léčbou cukrovky a nemocí srdce. Je to podle dostupných informací největší česká zdravotnická výzkumná a klinická základna. Pod vedením ředitele Filipa hospodařila bez problémů. Vybočovala z řady. Peníze na výzkum získávala z českých i zahraničních grantů. Spolupracovala s farmaceutickými firmami, pomáhala jim vyvíjet nové léky. Výsledky byly vždy pozoruhodné, připomeňme například, že před rokem zde tým pod vedením profesora Jana Pirka poprvé v ČR a v zemích východní Evropy použil pro záchranu pacienta mechanické srdce. Pokud by se mělo mluvit o "vlajkové lodi" českého zdravotnictví, IKEM by jistě byl jeden z kandidátů pro tento titul. Takže znovu, proč se ministr Kubinyi rozhodl zasáhnout zrovna zde?

Ministr odmítá podezření, že jde o osobní spor. Každého tedy automaticky napadne, že jde o osobní spor. Ministr sám uvádí, že odvoláním ředitele reaguje na neúměrné prodlužování a prodražování výstavby kardiocentra. Jenže stavby mají fatální sklon k prodlužování termínů, a stavby technicky náročné jsou na tom ještě hůř. Podle jiné teorie ministrovi jde o návrat IKEMu do lůna Thomayerovy nemocnice. O tom se v dohledné době přesvědčíme, zdali je to teorie opřená o skutečnost. Jedno je ale jisté - změnou ve vedení po všech stránkách skvěle fungující instituce ministr Kubinyi nevzbudil důvěru ve své reformní snahy.

RODINA A PŘÁTELÉ: Víkendové kutění
Riskuji, že ztratím, zbytek vážnosti intelektuála - ale musím s pravdou ven. Ač doktor filosofie, umím zatloukat hřebíky, umím řezat pilou, ano, dovedu i hoblovat!
O víkendu jsem si toho užil. Usmyslel jsem si, že vyrobím stůl do zahradního sezení na zahrádku domu, kde bydlím s oběma Vločkami. Je to stůl mnou vynalezený - druhý vynalezený stůl v mém životě. Ten první slouží už třicet let na dvorku našeho rodinného domu na Mrázovce. Tenhle je ve stádiu zrodu, takže jsem ještě trochu napjatý, jak to dopadne.
Má originální konstrukci - zatímco jiné stoly se dají rozšiřovat, tenhle se dá taky rozšiřovat, ale hlavě - zvyšovat a snižovat podle toho, jestli chceme něco jako konferenční stolek, anebo zdali u něho chceme jíst.

Celý den jsem strávil u ponku v garáži. Práce se dřevem je úžasně voňavá - až teď, kdy jsem se k ní po létech vrátil cítím, jak se mi po ní stýská.

Kupodivu jsem se ani neřízl, ani nepraštil paličkou - nic jsem nepokazil, neproměřil, všechno klaplo. Jen jedna tříska mi uletěla, ale našel jsem ji a přilepil dispersním lepidlem. Takže není vlastně o čem vyprávět. Přece vám nebudu líčit, jaký jsem šikula! Vždycky se lépe vypráví o průšvihu. Ten zatím nenastal.

Nastat ovšem ještě může. Za mnou je teprve první fáze budování stolu - pak nadejde chvíle, kdy ho bude nutno finalizovat, součásti - teď podobné čínskému hlavolamu - sestavit a nakonec Vločka přinese konev se zeleným čajem a šálky,. Pokud to stůl vydrží, bude to dobré.
Pokud to stůl nevydrží, pokud konvice spadne, šálky se rozbijí a já se opařím zeleným čajem, nu, pak bude o čem vyprávět.

PSÍ PŘÍHODY: Patálie s ježkem
Bazén gumák je pořád ještě zazimovaný. I když je občas skoro letní počasí, na koupání to ještě není. Čolkové mi dali letos košem, jak jsem už psal. Zato se do bazénu podíval ježek. Neutopil se - na hladině vody v bazénu plave bublinková plachta, takže zůstal v podstatě na suchu. V podstatě znamená, že se chudák namočil až dost. Byl to malý ježek, ale měl nenulovou váhu a plachtu svým tělíčkem trochu prohnul a napršená voda mu hned do té prohlubně natekla, takže ležel bříškem v louži.

Naštěstí jsem si ho včas všimnul a vytáhl jsem ho ven síťkou na tahání listí z vody. Bart mi při tom asistoval. Nejdřív jsem si myslel, že ho budu muset zahnat. Zdálo se ale, že má o ježka čistě platonický zájem. Chtěl se na něho podívat a nedával najevo žádné nepřátelské úmysly. Že by to byla ukázka zvířecí solidarity? Neexistuje žádná zvířecí solidarita, žádný soucit s čtyřnohým druhem v nouzi...