|
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Vstanou noví úředníci
Profesor Parkinson byl nepochybně velký duch dvacátého století a jeho studie o samovolném množení úřednictva se naplňují. Ale i on by možná byl překvapen českou skutečností těchto dnů. Počet státní úředníků v liberální,kapitalistické České republice je větší, než tomu bylo v době komunistické diktatury, která direktivně řídila hospodaření každé trafiky a každé prádelny, špehovala každého občana a evidovala všechno dění v zemi do nejmenších podrobností. Rozmnožili se do okrouhlého počtu čtvrt miliónů.
Bude zajímavé sledovat další vývoj. Podle Parkinsonových teorií by se měl jejich počet zvyšovat stále rychleji, protože každý úředník jednou shledá, že je přepracován a potřebuje výpomoc na nižším stupni, než jaký zastává on sám, v počtu více než jeden, jelikož jeden podřízený je konkurent, kdežto dva a více podřízených je tým. Podle této logiky se blízká doba, kdy úředníků bude půl miliónu. Jistě že vstup do Unie bude znamenat mohutný vzrůst úřednických řad.
Má to i svoje aspekty démografické.
Češi jeví stále větší nechuť k manuální práci. Tu vykonávají cizinci, velmi často z Ukrajiny, v některých oblastech z Polska či ze Slovenska. Budou tedy Češi blízké budoucnosti všichni úředníky? Další živnou půdu našli úředníci ve výpočetní technice. Ta by čistě teoreticky měla byrokracii omezovat, protože ta namáhavá ruční papírová práce je zde automatizována. Chyba lávky, pravý opak je pravdou! Díky výpočetní technice je možno sledovat a evidovat daleko více položek, než kdykoli před tím. Systém kontroly je složitější a je nutno ho kontrolovat dvojnásobně, trojnásobně, i čtyřnásobně. Pak je třeba zřídit křížovou kontrolu kontrolující kontrolory. Tito všichni pracovníci jsou vybaveni výpočetní technikou, a aby zvládli nápor práce, musí se najímat další úředníci a zřizovat další úřady.
Přesně tak, jak to konstatoval a předvídal profesor Parkinson, když objevil, že britské ministerstvo kolonií má mnohem více zaměstnanců poté, co Británie žádné kolonie nemá, než kolik jich měla, dokud byla půlka zeměkoule pod britskou vlajkou.
Navíc je úředník nevyhoditelný a úřad nezrušitelný. Celá průmyslová odvětví krachují a kraje se vyklidňují a lidé odcházejí za chlebem jinam. Jen úřady ční nad troskami a v nich čile korzují úředníci a monitory počítačů jim svítí na cestu.
Šťastnou cestu, přátelé!
|
RODINA A PŘÁTELÉ: Kryštof za bukem
Od pondělka se policisté zase hemží v ulicích, postihla nás bezpečnostní akce Kryštof 2. To, že za jeden měsíc uděláme čtyři rozsáhlé bezpečnostní akce, je jednoznačně důkazem, že to myslíme velmi vážně, řekl k tomu ministr vnitra Stanmislav Gross. Řekl to v souvislosti se spekulací, že se tyto akce dělají kvůli tomu, že se Bruselu nelíbí, co se děje na našich silnicích. Euroskeptik usoudí, že zase jednou Praha skáče podle pískání Unie. Eurooptimista namítne, že dobře tak: Brusel nutí naši línou a zkorumpovanou a neschopnou policii něco dělat. A co na to občan, pěší i motorizovaný?
Pocity bude mít asi smíšené. Na jedné straně je rád, když vidí policisty něco dělat, na druhé straně enní přesvědčen, že je to činnost účelná. Nejvíc je vidět to protivné číhání za bukem, kde se snadno načapají motoristé při malicherné chybě a jsou za ni pérováni, zatímco nepostižitelní piráti si to sviští kolem. Gross nás možná na tiskovce někdy ve dvě ráno utluče statistickými čísly a sklidí za to posměch, protože éra jeho mediální obliby skončila. Jediné, co by mu vysloužilo potlesk, je zlom křivky nehodovosti směrem dolů. Kolik Kryštofů se za bukem vystřídá, než k tomu dojde?
|
PSÍ PŘÍHODY: Když pán definitivně zešílí
Bart musí mít někdy o mně všelijakou mínku. Například dnes. Jeho první podivení - pán jede
ven na motorce, v takové zimě? Odjel jsem a pak jsem se vrátil. No vida, pán se vrátil, to
mu asi byla zima, na to pes. Pak jsem zase odjel. To už z toho musel být celý tumpachový!
Jak si to vysvětlit?
Vysvětlení je nad meze psího rozumu.
Celý den jsem působil na Digifóru v Kongresovém paláci. Polední přednášku jsem měl od
15 do 16 a v 16.45 jsme měl křtít novou knihu Josefa Škvoreckého v Národním domě na
Vinohradech. Z toho jsem logicky odvodil, že potřbeuju motorku, protože jinak bych to za
tak krátkou dobu nestihl z Pakulu na Mírák.
Byla zima. Proto jsem se pořádně oblékl, vzal jsem si dvoje gatě a pořádné boty. Vyjel
jsem. Cesta ubíhala dobře, profrčel jsem Prahou posedlou policajty z akce Kryštof 2, načež
před Kongresovým palácem čili dříve Pakulem jsem zjistil, že jsem si doma nechal civilní
polobotky! Takže znovu na motorce domů pro boty, pak zpátky do Pakulu, zde přednášky a v
16.45 jsem vskutku vstupoval do Nároďáku jako Vernův Phileas Fogg, právě včas, abych mohl
křtít knihu slovy - šampaňské dlužno líti do hrdla, nikoli na hřbet novely!
Tak tohle by Bart nepochopil vůbec.
|
NEVIDITELNÝ PES
EUROPE'S
ZVÍŘETNÍK
VĚDA
SCI-FI