2023
leden 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
únor 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28.
březen 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
duben 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6.-8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17.

červen (po pauze) 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.

červenec 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 26. 27. 28. 29.-30. 31.

srpen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26-27. 28. 29. 30. 31.

září 01. 02.-3. 04. 05. 06. 07. 08. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-01

říjen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.

listopad 01. 02. 03. 04.-5. 06. 07. 08. 09. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.

prosinec 01. 02.-03. 04. 05. 06. 07. 08. 09.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-26. 27. 28. 29. 30.-31.

2024
leden 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
únor 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29.
březen 1. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.3.-1.4
duben 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28.
květen (výletní pauzička) 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.-19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30. 31.
červen 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30.
červenec 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
srpen 1. 2. 3.-4. 5. 6. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30. 31.-1.9.
září 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30.
říjen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.-27. 28. 29. 30. 31.
listopad 1. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21.

(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022


ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
uterý.8.7. 2003,
  • Čeští vědci dosáhli velkého úspěchu ve výzkumu embryonálních buněk - zvládli technologii a vytvořili vlastní linii lidských kmenových buněk.
  • Čtyři nejvyšší ústavní činitelé se sejdou na Pražském hradě na pozvání prezidenta Václava Klause ve středu večer.
  • Sochař Pavel Opočenský čelí dalšímu stíhání za sexuální delikty. Nově je obviněn z pohlavního zneužívání a ohrožování mravní výchovy mládeže. Obvodní soud pro Prahu 2 ho vzal do vazby.
  • Policie má podezření, že páteční požár v historickém Faustově domě na Karlově náměstí v Praze 2 byl založen úmyslně.
  • Církev československá husitská připomněla dnes na státní svátek památku upáleného reformátora Jana Husa při ekumenické bohoslužbě v pražské Betlémské kapli.
  • Práce v dozorčích radách a pronájmy nemovitostí zřejmě představují nejčastější zdroje vedlejších příjmů členů dolní komory.
  • Pokud bude brněnská senátorka Dagmar Lastovecká (ODS) jmenována ústavní soudkyní, chtěla by ji letos v horní komoře parlamentu nahradit ministryně zdravotnictví Marie Součková (ČSSD).
  • Dalším kandidátem na ústavního soudce je advokátka Klára Veselá-Samková.
  • Počasí v Praze: Ochladilo se a sluníčko se také moc nenamáhalo.

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Reforma při zdi, přítlak na živnostníky
    Snížení daní pro podniky o tři procenta, z jednatřiceti na osmadvacet procent, to je směr úvah Špidlovy vlády v reformě veřejných financí. Je to v duchu taktiky "aby se neřeklo", v duchu tradice "mírného pokroku v mezích zákona", ve stylu "drž se chlapče při zdi". Slováci snížili daně na devatenáct procent. To už není gesto, to je odvážný čin. Za rok, za dva uvidíme, zda se jim vyplatil. Mnoha firmám s česko - slovenskou působností se teď vyplatí přenést sídlo firmy na Slovensko a platit daně tam. I kdyby se tady zavedla devětadvaceti propcentní daň, pořád bude mít daleko do slovenských devatenácti. Takže Slovensko si vytklo za cíl stát se daňovým rájem středovýchodní Evropy a přilákat daňové poplatníky i ze zahraničí, aby mu plnili kasu. . Kdežto ušpidlená tři procenta, ta nevyženou ani kočku s pece.

    RODINA A PŘÁTELÉ: O francouzských a českých silnicích
    Letos ze mě leze povídání o Francii jako z chlupaté deky. Vrátil jsem se bezmála před 14 dny z desetidenního výletu na motocyklu, cesta Vogézy, Jura, Burgundsko a zpět. Takže dnes ještě k té Francii.
    Za posledních deset let mám toho po Francii naježděno opravdu hodně, ovšem jakmile jedete na motorce, máte k silnici podstatně blíž, než v autě. Víc si jí všímáte.
    Letos, na cestách (s mým synem Davidem) jsem neujel ani metr po dálnicích (a ani jednou neplatil za parkování, to je motorkářova hrdost). Většinu z těch 3500 km jsme najezdili po silnici náležející státu nebo departementu. Nebudu unavovat líčením, jak skvělé jsou ty silnice. Vskutku, skvělé jsou a Vogézy i Jura, to je motorkářův ráj: samá zatáčka, ovšem s dokonalým povrchem a bez nebezpečí zrady, že za vrcholem se zatáčka utáhne a stane se z ní vlásenka. Provoz na silnicích je vcelku snesitelný, bezproblémový.

    A tak člověk jede a jede a myslí na naše silnice.
    Čím déle jsem o nich přemýšlel, tím hlouběji jsem se propadal do přesvědčení, že jsme obětí organizovaného zločinu. Jak je možné, že u nás vydrží čerstvě opravená silnice v jakž takž bezvadném stavu rok, nejdéle dva: Ty francouzské silnice byly evidentně letité, přece není možné, aby po celé Francii potáhli loni asfaltem všechny silnice!
    Ti zločinci, kteří silnice u nás vyrábějí, zřejmě šidí asfaltovou směs a druzí zločinci, kteří hotovou práci přejímají, kvalitu nekontrolují, buď protože jsou líní a neschopní, nebo protože jsou podplacení. A pak je tu státní správa, ministerstva - hlavně ministerstvo pro místní rozvoj, kterému je to evidentně jedno. Velmi pravděpodobně dostanu rozhořčené maily od úředníků, jaký že to jsem kretén a jak píšu o něčem, čemu nerozumím.
    Já rozumím jen jednomu: silnice u nás jsou mizerné a ve Francii (a samozřejmě jinde taky) jsou skvělé. Je snad rozdíl v technologii? Pokud ano, proč? Tohle mě zajímá opravdu mnohem víc, než to, zdali hrabě Kinský dostane zpátky ukradený zámek v Chocni.

    PSÍ PŘÍHODY: Kolínka pro Barta
    Do psího žrádla Propesko přidáváme někdy chleba, někdy rýži, aby toho bylo víc. Někdy uvaříme kolínka. Irena - moje dcera - včera odcházela z domova s tím, že kolínka uvaří, až se vrátí.
    "Sám je uvařím," řekl jsem jí.
    Dala mi najevo, že takový úkol hrubě překračuje limity mých schopností.
    U Joviše! Já tu žiju rok sám a veškeré domácí práce zastanu bez nejmenších problémů, nezahynul jsem ani hladem, ani špínou, a teď toho hůdě bude pochybovat o mých schopnostech uvařit kolínka Bartovi!
    Nakonec to dopadlo kompromisem. Postavil jsem hrnec s kolínky na sporák a Irena mi nastavila elektrický budík, aby mě vyburcoval za 20 minut. Brblal jsem sice, ale nechal jsem ji tu práci vykonat.
    Mládí a zralost se rozlišují v mnoha disciplinách, mimo jiné v nastavování budíku, ještě více v nastavování videa. To se dá umět jenom velmi zamlada.
    Odcházela a já si říkal, holka jedna nezdárná, podceňuje fotrovy schopnosti!
    Psal jsem a do toho mi zazvonil budík. Hýml, proč zvoní budík? Aha, Irena se v něm šťourala. Zamáčkl jsem ho. Po minutě začal znovu. Zamáčkl jsem ho. Když se to stalo třikrát, objevil jsem na něm páčku ALARM ON/OFF. Hodil jsme ji do OFFu a po krátkém přemítání na téma "budík nepatří dětem do ruky" jsme pokračoval v práci.
    Rozvařená kolínka jsem objevil asi po hodině, když jsem se šel podívat, co máme zajímavého v ledničce.
    Bart proti nim nenamítal. Je to dobrý strávník, spase všechno. A hlavně - nežaluje.
    Večer, když se Irena vrátila a ptala se po osudu kolínek, jsem odpověděl "v pohodě" a Bart seděl u mé židle a přívětivě vyplazoval jazyk.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI